V dnešním světě je Josef Jáchym Redelmayer tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S dopadem, který se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života, se Josef Jáchym Redelmayer stal ústředním bodem diskusí, debat a úvah. Ať už jde o otázky související se zdravím, technologií, politikou nebo kulturou, Josef Jáchym Redelmayer dokázal vyvolat rostoucí zájem mezi lidmi různého věku, profesí a kulturního původu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů, které dnes činí Josef Jáchym Redelmayer relevantním tématem, a prozkoumáme různé perspektivy a příspěvky, které toto téma přináší k našemu chápání světa kolem nás.
Josef Jáchym Redelmayer | |
---|---|
Narození | 20. dubna 1727 Praha ![]() |
Úmrtí | 13. února 1788 (ve věku 60 let) Praha ![]() |
Povolání | malíř a scénograf |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Jáchym Redelmayer (20. dubna 1727, Praha – 13. února 1788, Praha), byl český malíř, freskař a divadelní dekoratér pozdního rokoka.
Jako sedmnáctiletý přišel do učení k Fr. Müllerovi. Maloval dekorace pro pražské divadlo v Kotcích. Pro svůj talent a pracovitost si získal přízeň malíře Fr. Ant. Balka, s nímž pracoval společně, jako jeden z jeho nejlepších žáků. Těžil z dekorativního stylu berlínského malíře G. Galliho-Bibieny. Jeho malby v refektáři v Doksanech (před 1760) dokládají názorně, že se Redelmayer tak jako F. X. Palko dovolával Piazzettova a Tiepolova příkladu. Pracoval pro kláštery až do jejich josefinského rušení. Od Redelmayera se zachovalo jen několik prací. Známé jsou: obraz sv. Libora v Praze Na Karlově u milosrdných bratří (1771), fresky v kostele sv. Vojtěcha ve Vejprnicících, na kterých pracoval společně s Josefem Hagerem, stejně jako na dekoraci sálu a kaple na zámku v Bečvárech (1774), a fresky v chrámu P. Marie Pomocné v Praze u Brusky (společně s Fr. Ant. Balkem).