V dnešním světě se Josef Fleischlinger stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už jde o zdraví, technologie, politiku nebo jakýkoli jiný aspekt každodenního života, Josef Fleischlinger se ukázal jako zásadní faktor ovlivňující naše rozhodnutí a naši pohodu. Abychom lépe porozuměli důležitosti Josef Fleischlinger, je nezbytné analyzovat jeho různé aspekty a prozkoumat, jak ovlivňuje různé oblasti našeho života. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Josef Fleischlinger a jak se jeho vliv rozšiřuje napříč různými aspekty naší moderní společnosti.
Josef Fleischlinger | |
---|---|
Narození | 12. prosince 1911 Brno ![]() |
Úmrtí | 4. dubna 2013 (ve věku 101 let) Brno ![]() |
Povolání | basketbalista a trenér basketbalu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
stříbro | ME 1947 | Československo trenér |
stříbro | ME 1955 | Československo trenér |
Josef Fleischlinger (12. prosince 1911 Brno[1] – 4. dubna 2013 Brno) byl český trenér, rozhodčí a sportovní funkcionář basketbalu, a také mezinárodní rozhodčí ledního hokeje.
Josef Fleischlinger byl hráč a zejména trenér basketbalu týmů z moravské metropole, působil jako trenér ligového mužstva Sokol Brno I., s nímž v letech 1945 až 1951 získal pět titulů mistra republiky. Byl asistentem trenéra Československa na Mistrovství Evropy 1946 v Ženevě, kde reprezentační tým získal titul mistra Evropy, jako trenér s týmem Československa se zúčastnil dvakrát Olympijských her (7. místo v roce 1948, 10. místo v roce 1952) a získal na Mistrovství Evropy v basketbale dvakrát stříbrnou medaili, a to v roce 1947 na ME v Praze a v roce 1955 na ME v Budapešti.[2][3]
Josef Fleischlinger byl také mezinárodním rozhodčím ledního hokeje a jako rozhodčí řídil 4 zápasy na olympijských hrách ve Svatém Mořici v roce 1948 (mimo jiné 30. ledna 1948 zápas Kanada – Švédsko 3:1). Od roku 1946 byl mezinárodním rozhodčím basketbalu, později komisařem mezinárodních basketbalových zápasů FIBA. Jeho kariéra trenéra a rozhodčího se prolínala, proto v roce 1955 zanechal trenérské činnosti.
V československém basketbalu byl členem výboru svazu a předsedou komise rozhodčích. V roce 2011 byl uveden do Sportovní síně slávy města Brna.[4]