V tomto článku je téma Josef Bergmann (arciděkan) řešeno ze široké a rozmanité perspektivy. Josef Bergmann (arciděkan) je téma, které vyvolalo zájem a diskuse v různých sférách společnosti, generovalo protichůdné názory a odlišné postoje. V průběhu historie hrál Josef Bergmann (arciděkan) zásadní roli ve vývoji různých aspektů každodenního života, stejně jako ve vývoji kultury a identity různých komunit. Prostřednictvím podrobné a hloubkové analýzy bude prozkoumáno mnoho hran, které tvoří složitost Josef Bergmann (arciděkan), a budou prozkoumány jeho dopady, důsledky a možné budoucí projekce.
Jeho Milost Josef Bergmann | |
---|---|
Infulovaný arciděkan čestný kanovník litoměřické kapituly | |
![]() Fotografie Josefa Bergmanna z roku 1901 | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 25. července 1851 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 22. ledna 1831 |
Místo narození | Habartice[p 1], ![]() |
Datum úmrtí | 5. března 1903 (ve věku 72 let) |
Místo úmrtí | Liberec, ![]() |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Řády a ocenění | ![]() |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
J.M. can. Josef Bergmann (* 22. ledna 1831 Habartice[1][p 1] – 5. březen 1903 Liberec[2][p 2]), byl český katolický kněz, čestný kanovník katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích, infulovaný arciděkan[3][4] v Liberci.
Na kněze byl vysvěcen 25. července 1851. V letech 1883-1896 působil ve Frýdlantě.[5] Těžiště jeho kněžského působení však bylo arciděkanství Liberec, kde byl jmenován infulovaným arciděkanem.[4] Padesátileté působení v kněžské službě přineslo řadu ocenění. Litoměřický biskup ho jmenoval čestným kanovníkem svatoštěpánské kapituly a císař mu udělil rytířský Řád železné koruny III. třídy.[4] Byl ustanoven biskupským notářem a jmenován konzistorním radou. Od 22. února 1900 jej litoměřický biskup Emanuel Jan Křtitel Schöbel dvojím dekretem[p 3] jmenoval biskupský okrskovým vikářem a inspektorem pro vyučování náboženství ve školách libereckého vikariátu. Zemřel zřejmě v noci ze 4. na 5. března 1903 a jeho pohřeb se konal 7. března za velké účasti lidu.