Johana Francouzská (1391–1433)
Dnes je Johana Francouzská (1391–1433) tématem, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie se Johana Francouzská (1391–1433) stal bodem zájmu, který vyvolává debaty a úvahy. Postupem času se vliv Johana Francouzská (1391–1433) zvýšil, což přímo nebo nepřímo ovlivnilo široké spektrum populace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Johana Francouzská (1391–1433) a analyzujeme jeho vliv na současnou realitu a také možné důsledky, které má pro budoucnost.
| Johana Francouzská | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 24. ledna 1391 Melun |
| Úmrtí | 27. září 1433 (ve věku 42 let) Vannes |
| Místo pohřbení | Vannes Cathedral |
| Choť | Jan V. Bretaňský (od 1396)[1] |
| Děti | Isabela Bretaňská František I. Bretaňský Peter II, Duke of Brittany Gilles de Bretagne |
| Rodiče | Karel VI. Francouzský a Isabela Bavorská |
| Rod | Valoisové a House of Dreux |
| Příbuzní | Marguerite, bâtarde de France, Marie z Valois, John, Dauphin of France, Duke of Touraine, Karel VII. Francouzský, Louis, Dauphin of France, Duke of Guyenne, Kateřina z Valois, Izabela z Valois a Michelle z Valois (sourozenci) Jeanne de Laval, Guy XV de Laval, Jean de Laval, Louise de Laval[2], Jolanda z Lavalu, Hélène de Laval a Pierre de Laval (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johana Francouzská (fr. Jeanne de France, 24. ledna 1391, Melun – 27. září 1433, Vannes)[3] byla bretaňská vévodkyně z dynastie Valois.
Život
Johana se narodila jako dcera francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely Bavorské. 19. září 1396 byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka[4] Jana, syna bretaňského vévody Jana IV.
Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403[5] se jeho ovdovělá matka Jana Navarrská provdala za anglického krále Jindřicha IV., což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.
Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády dynastie Montfortů a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,[6] jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.[7]
Svému muži dala Johana sedm dětí, které využil stejně jako své sourozence pro upevňování vztahů se svými spojenci. Syna Františka vyslal na dvůr francouzského krále a Gillese na dvůr anglický. Annu provdal za Jana Bourbonského.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 250.
- ↑ Bretonci, str. 250
Literatura
- Schnith Karl: Frauen des Mittelalters in Lebensbildern. Verlag Styria Graz Wien Köln 1997
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johana Francouzská na Wikimedia Commons - (německy) Genealogie
- Socha Johanina manžela Jana Bretaňského v kapli sv. Fiakra v Le Faouëtu v Morbihanu
