V současné době je Jitka Lucemburská tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem. Jeho dopad sahá do různých oblastí, od politiky po populární kulturu, a jeho význam není omezen na konkrétní region, ale přesahuje hranice a zasahuje lidi po celém světě. Jitka Lucemburská upoutal pozornost akademiků, profesionálů a odborníků z různých oborů, kteří se snaží pochopit jeho vliv a dopad na každodenní život. V tomto článku dále prozkoumáme Jitka Lucemburská a jeho důsledky dnes a nabídneme komplexní pohled, který pokrývá jeho pozitivní aspekty i ty, které vyvolávají kontroverzi.
Jitka Lucemburská | |
---|---|
normandská vévodkyně | |
Jitka Lucemburská s Janem Normandským v pozici donátorů (Žaltář Bony Lucemburské) | |
Narození | 20. května 1315 Praha, České království |
Úmrtí | 11. září 1349 (ve věku 34 let) klášter Maubuisson, Francie |
Pohřbena | klášter Maubuisson |
Manžel | Jan II. Francouzský |
Potomci | Blanka Karel V. Francouzský Ludvík z Anjou Kateřina Jan z Berry Filip II. Burgundský Johana Francouzská Marie Francouzská Izabela Francouzská Bona Blanka |
Dynastie | Lucemburkové |
Otec | Jan Lucemburský |
Matka | Eliška Přemyslovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jitka Lucemburská nebo též Bona Lucemburská, německy Jutta von Luxemburg nebo Guta von Luxemburg, francouzsky Bonne (latinsky Bona) de Luxembourg, lucembursky Jutta nebo Guta vu Lëtzebuerg, italsky Bona di Lussemburgo nebo Bona di Boemia (20. května 1315 v Praze – 11. září 1349, klášter Maubuisson) byla normandská vévodkyně, manželka budoucího francouzského krále Jana II. a také pramáti rodu Valois.
Byla druhorozenou dcerou českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
„ | Léta Páně 1315 dne 21. května v prvou hodinu se narodila panu Janovi, králi českému, hraběti lucemburskému, druhá dcera, Jitka, a při jejím narození se lid znepokojil proto, že se čekalo narození syna. Uvažujíc to matka této dívky, paní královna Eliška, takto přede mnou pravila: ‚protože takřka nikdo nemá rád toto dítě, proto je musím já mít ráda tím vřeleji...‘ | “ |
— Zbraslavská kronika[1] |
Druhorozená Jitka se podobně jako její sestry stala prostředkem diplomatických zájmů českého krále. Už jako šestiletá byla zasnoubená s budoucím míšeňským markrabětem Fridrichem II. O dva roky později Wettinové přešli na stranu Ludvíka Bavora, s jehož dcerou Matyldou se měl Fridrich oženit[2] a Jitka byla s potupou vrácena z Wartburgu zpět do Prahy.
Dne 28. července 1332 se sedmnáctiletá Jitka v Melunu[3] vdala za budoucího francouzského krále Jana, kterému bylo tehdy třináct.[4] Věno z francouzské strany činilo 120 000 zlatých a Jan Lucemburský za něj slíbil pro případ války vojenskou pomoc o síle 500 mužů.[3] Sňatkem s dědicem francouzského trůnu se stala vévodkyní normandskou a vévodkyní z Anjou a Maine. Svému choti dala jedenáct dětí, z nichž osm se dožilo dospělého věku. Jejím sekretářem byl učenec a již tehdy slavný a vážený básník a skladatel, poradce jejího otce Jana, Guillaume de Machaut.
Jitka zemřela v roce 1349 na mor[5] a byla pohřbena v klášteře Maubuisson. O rok později se Jan II. stal francouzským králem. Zachoval se Jitčin žaltář, nádherná ukázka gotické knižní tvorby.
Jan a Jitka spolu měli následující potomky: