V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Jindřich Pešák, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. BUDEME zkoumat různé teorie a studie, které přispěly k našemu pochopení Jindřich Pešák, a také jejich význam v různých kontextech, od ekonomie po populární kulturu. Budeme se také zabývat etickými a morálními důsledky spojenými s Jindřich Pešák a tím, jak ovlivnily způsob, jakým se s tímto tématem dnes nakládá. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významné roli, kterou Jindřich Pešák hrál v průběhu historie, a tomu, jak nadále utváří náš svět v současnosti.
Jindřich Pešák | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Předseda MNV Polná | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 18. září 1895 Polná ![]() |
Úmrtí | 29. listopadu 1979 (ve věku 84 let) Jihlava ![]() |
Profese | politik |
Ocenění | Řád republiky Řád 25. února |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Pešák (18. září 1895[1] Polná[2] – 29.[1] nebo 30. listopadu[2][3].[4] 1979 Jihlava[2][3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa; poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Pocházel z města Polná. Narodil se v dělnické rodině. Vychodil školu a vyučil se svrškařem. Pracoval potom v různých firmách ve Vídni. Bojoval v armádě za první světové války. V roce 1918 se dostal na italské frontě do zajetí. Po návratu do Československa pracoval jako příležitostný dělník v Polné. Od roku 1923 byl dílnovedoucím v podniku Wollmann. Později působil jako vedoucí dělnického obuvnického družstva v Polné. Patřil mezi zakládající členy KSČ v Polné. Byl vychovatelem v DTJ-JET a funkcionářem odborové organizace obuvníků. V parlamentních volbách roku 1929 a parlamentních volbách roku 1935 neúspěšně kandidoval za KSČ. Byl aktivní i v komunální politice. V období let 1926–1930 zasedal v městské radě v Polné. V roce 1938 se zde stal náměstkem starosty.[3]
Za druhé světové války byl funkcionářem ilegální KSČ.[3] V období červen 1941 - srpen 1943 vězněn jako člen KSČ pro tisk a rozšiřování protinacistických letáků.[2][5] Roku 1943 byl propuštěn a dán pod policejní dozor.[3]
Už koncem roku 1944 založil v Polné ilegální národní výbor. Od dubna 1945 do roku 1946 byl předsedou Revolučního národního výboru, později Místního národního výboru v Polné. Funkce se vzdal pro pracovní vytížení. V poválečném období zasedal i na ONV v Havlíčkově Brodu. Původní profesí byl obuvníkem.[6] Po válce se přestěhoval do Nových Dvorů u Polné, založil tam JZD. V 50. letech se uvádí, že v tamním JZD pracoval i jeho syn a manželka. V roce 1950 se navíc stal krajským inspektorem Československých státních statků.[3] Dne 19. června 1950 byl u obce Kamenná na Havlíčkobrodsku spáchán na Pešáka atentát. Jeho vozidlo bylo ostřelováno dávkou ze samopalu. Pešák ale nebyl zraněn. Pachatel byl shodou okolností dopaden roku 1956.[7]
Po válce byl na VIII. sjezdu KSČ zvolen členem ÚV KSČ.[8] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Jihlavě.[9]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.[10] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za KSČ.[11] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ zvoleným ve volebním kraji Havlíčkův Brod.[12] Mandát znovu získal ve volbách v roce 1954,[13] volbách v roce 1960[14] a volbách v roce 1964 (po roce 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[15] Zde zasedal do roku 1968. V letech 1969-1971 byl ještě poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[16]
Roku 1949 získal Řád 25. února I. stupně. V roce 1965 získal pak Řád republiky.[3]