Jindřich Pešák

V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Jindřich Pešák, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. BUDEME zkoumat různé teorie a studie, které přispěly k našemu pochopení Jindřich Pešák, a také jejich význam v různých kontextech, od ekonomie po populární kulturu. Budeme se také zabývat etickými a morálními důsledky spojenými s Jindřich Pešák a tím, jak ovlivnily způsob, jakým se s tímto tématem dnes nakládá. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významné roli, kterou Jindřich Pešák hrál v průběhu historie, a tomu, jak nadále utváří náš svět v současnosti.

Jindřich Pešák
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Předseda MNV Polná
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození18. září 1895
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. listopadu 1979 (ve věku 84 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Pešák (18. září 1895[1] Polná[2] – 29.[1] nebo 30. listopadu[2][3].[4] 1979 Jihlava[2][3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa; poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Pocházel z města Polná. Narodil se v dělnické rodině. Vychodil školu a vyučil se svrškařem. Pracoval potom v různých firmách ve Vídni. Bojoval v armádě za první světové války. V roce 1918 se dostal na italské frontě do zajetí. Po návratu do Československa pracoval jako příležitostný dělník v Polné. Od roku 1923 byl dílnovedoucím v podniku Wollmann. Později působil jako vedoucí dělnického obuvnického družstva v Polné. Patřil mezi zakládající členy KSČ v Polné. Byl vychovatelem v DTJ-JET a funkcionářem odborové organizace obuvníků. V parlamentních volbách roku 1929 a parlamentních volbách roku 1935 neúspěšně kandidoval za KSČ. Byl aktivní i v komunální politice. V období let 1926–1930 zasedal v městské radě v Polné. V roce 1938 se zde stal náměstkem starosty.[3]

Za druhé světové války byl funkcionářem ilegální KSČ.[3] V období červen 1941 - srpen 1943 vězněn jako člen KSČ pro tisk a rozšiřování protinacistických letáků.[2][5] Roku 1943 byl propuštěn a dán pod policejní dozor.[3]

Už koncem roku 1944 založil v Polné ilegální národní výbor. Od dubna 1945 do roku 1946 byl předsedou Revolučního národního výboru, později Místního národního výboru v Polné. Funkce se vzdal pro pracovní vytížení. V poválečném období zasedal i na ONV v Havlíčkově Brodu. Původní profesí byl obuvníkem.[6] Po válce se přestěhoval do Nových Dvorů u Polné, založil tam JZD. V 50. letech se uvádí, že v tamním JZD pracoval i jeho syn a manželka. V roce 1950 se navíc stal krajským inspektorem Československých státních statků.[3] Dne 19. června 1950 byl u obce Kamenná na Havlíčkobrodsku spáchán na Pešáka atentát. Jeho vozidlo bylo ostřelováno dávkou ze samopalu. Pešák ale nebyl zraněn. Pachatel byl shodou okolností dopaden roku 1956.[7]

Po válce byl na VIII. sjezdu KSČ zvolen členem ÚV KSČ.[8] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Jihlavě.[9]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.[10] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za KSČ.[11] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ zvoleným ve volebním kraji Havlíčkův Brod.[12] Mandát znovu získal ve volbách v roce 1954,[13] volbách v roce 1960[14] a volbách v roce 1964 (po roce 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[15] Zde zasedal do roku 1968. V letech 1969-1971 byl ještě poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.[16]

Roku 1949 získal Řád 25. února I. stupně. V roce 1965 získal pak Řád republiky.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Jindřich Pešák . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Záhlaví : Pešák, Jindřich, 1895-1979 . katalog.knihovna-ji.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c d e f g Polensko, 2003, č. 4. . kzhp.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ FRANĚK, Otakar; DRYBČÁKOVÁ, Taťána. Šli před námi: životopisné medailónky zasloužilých předválečných členů Komunistické strany Československa v Jihomoravském kraji. : Blok, 1981. 261 s. Dostupné online. S. 164. 
  5. ↑ Polenští občané zatčení a věznění . mesto-polna.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ PLAŠIL, Filip. Polenští starostové. In: PRCHAL, Jan. Polensko. Kulturněhistorický a vlastivědný sborník. Polná: Klub za historickou Polnou, 2004, č. 4. Dostupné online. S. 3–14.
  7. ↑ http://echo24.cz/a/wxhqW/utajeny-atentat-na-komunistickeho-poslance-pesaka Echo 24, Utajený atentát na komunistického poslance Pešáka, 1. 6. 2014.
  8. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online. 
  9. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-09. 
  12. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  13. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  14. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  15. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  16. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Externí odkazy