Jindřich Nermuť

Svět je plný záhad a překvapení a Jindřich Nermuť je jedním z nich. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co Jindřich Nermuť nabízí, od jeho vzniku až po jeho dopady na dnešní společnost. S multidisciplinárním přístupem budeme zkoumat různé pohledy a názory na Jindřich Nermuť, abychom získali kompletní a obohacující vizi. Na těchto stránkách objevíme vlivy Jindřich Nermuť v kultuře, životním prostředí, politice a vědě a nabídneme objektivní a kritický pohled, který nám umožní zamyslet se nad jeho významem v současném světě.

Jindřich Nermuť
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
Narození25. února 1917
Leštinka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. března 1990 (ve věku 73 let)
Launceston
AustrálieAustrálie Austrálie
Profesepolitik a publicista
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Nermuť (25. února 1917 Leštinka – 1. března 1990 Launceston[1]) byl český a československý politik, poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Biografie

Pocházel ze zemědělské rodiny. Jeho otec vlastnil rolnickou usedlost a dlouhodobě působil jako starosta obce Leštinka za agrární stranu. I Jindřich Nermuť se od mládí veřejně angažoval. Byl okresním tajemníkem katolické mládeže a později členem ústředního vedení a místopředsedou této mládežnické organizace ČSL.[2]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL.[3] V parlamentních volbách v roce 1946 byl za lidovce zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948.[4] V parlamentu působil v zemědělském výboru. Profiloval se jako odborník a oponent komunistického ministra zemědělství Júlia Ďuriše. Spolu s Františkem Desenským organizoval jeden z nejmasivnějších protestů proti politice komunistů v předúnorovém Československu, kdy se v červenci 1947 na Kunětické hoře sešlo 50 000 zemědělců a protestovali proti tomu, že ministerstvo vnitra zakázalo závody Selské jízdy v Nechanicích.[2] Díky aktivitám Jindřicha Nermutě a dalších nekomunistických politiků se podařilo do roku 1948 blokovat komunistické pokusy o provedení další fáze pozemkové reformy.[5]

Po únorovém převratu odešel do exilu. Krátce pobýval v Německu a Lucembursku, pak přesídlil i s rodinou do Austrálie, respektive na Tasmánii. Pracoval zde jako dělník při zalesňování ostrova, později založil stavební firmu, která se specializovala na stavbu přístavních doků. Aktivně se angažoval v politice, dvakrát neúspěšně kandidoval do místního parlamentu. Byl aktivní i v exulantských spolcích. V roce 1948 byl členem vedení exilové Československé lidové strany ustavené v Paříži. Přispíval do krajanských novin, například do chicagského Hlasu národa a Hlasatele. Během sametové revoluce v roce 1989 byl v Československu a plánoval se vrátit trvale do vlasti. Po návratu do Austrálie ale zemřel na zápal plic.[2][6]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Jindřich Nermuť . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Nermuť, Jindřich . csds.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1185. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1343. 

Literatura

Externí odkazy