Jindřich I. Francouzský

V dnešním světě se Jindřich I. Francouzský stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Jeho dopad sahá od osobní sféry až po společnost jako celek, vyvolává debaty, protichůdné názory a někdy prohlubuje propast mezi různými skupinami. V průběhu historie byl Jindřich I. Francouzský předmětem studia, analýzy a reflexe, což nám umožnilo pochopit jej z různých úhlů pohledu, a tedy i jeho vliv na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jindřich I. Francouzský, analyzujeme jeho vývoj, jeho důležitost a důsledky, které z toho plynou pro současnou společnost.

Jindřich I. Francouzský
král Franků
Portrét
Doba vlády10311060
Korunovace14. května 1027
Narození1009/1010
Úmrtí4. srpna 1060
Vitry-aux-Loges
PohřbenBazilika Saint-Denis
ManželkyMatylda Fríská
Anna Kyjevská
PotomciFilip I. Francouzský
Ema
Robert
Hugo I. z Vermandois
RodKapetovci
OtecRobert II. Francouzský
MatkaKonstancie z Arles
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich I. Francouzský (1009/1010 – 4. srpen 1060 Vitry aux Loges)[1] byl francouzský král (1031–1060) z dynastie Kapetovců, syn krále Roberta II. a Konstancie z Arles.

Na počátku vlády čelil vzpouře svého mladšího bratra Roberta podporovaného jejich matkou Konstancií. Situaci uklidnil za cenu burgundského vévodství, jehož vládcem se stal jeho bratr jako Robert I. Burgundský, zakladatel burgundské dynastie. Jindřichovým spojencem se stal normandský vévoda Robert Nádherný, který jej při odjezdu do Svaté země určil poručníkem svého syna Viléma. Ten získával moc, později s Jindřichem začal úspěšně válčit a teprve později po jeho smrti se zmocnil Anglie a proslavil pod jménem Vilém Dobyvatel. Naopak vláda Jindřicha je kvůli zmenšení nepříliš rozsáhlého královského dominia ztrátou Burgundska známa spíše jako období úpadku moci francouzských králů.

Život

Narodil se jako druhorozený syn krále Roberta II. a Konstancie z Arles. Od roku 1017 byl Jindřich vévodou burgundským a po smrti staršího bratra Huga v roce 1025 se stal následníkem francouzského trůnu. O svatodušních svátcích roku 1027 přijal korunu v Remeši a stal se tak přes matčin odpor spolukrálem, a to až do otcovy smrti roku 1031. Královna Konstancie preferovala volbu mladšího syna Roberta. Králův nápad byl podpořen Odem z Blois a Vilémem Akvitánským a Robert dostal příslib Burgundska. Jindřich se společně s bratrem proti otci roku 1030 vzbouřil a k usmíření došlo těsně před královou smrtí v létě 1031.[2]

Jindřichův nárok na trůn byl znovu ohrožen, královna Konstancie se snažila dosadit na trůn Roberta a byla podporována částí velmožů. Na stranu Jindřicha se postavil normandský vévoda Robert, jenž se stal jeho hlavní oporou a také švagr Balduin Flanderský a hrabě Fulko Nerra z Anjou.[3] Mocenské boje s okolními feudály probíhaly po celé období Jindřichovy vlády a jeho moc sahala víceméně jen na území dnešního Ile-de-France.

Rodina

První manželka Matylda byla příbuznou císaře Konráda II. a manželství zůstalo bezdětné. Po Matyldině smrti v roce 1044 se Jindřich I. po šesti letech osamění roku 1051 oženil s dcerou kyjevského knížete Jaroslava Moudrého Annou. Z tohoto manželství se narodili tři synové.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 97. 
  2. Francouzští králové, str. 98
  3. Francouzští králové, str. 99

Literatura

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. (anglicky) 

Externí odkazy

Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové