Jindřich Fürst

V tomto článku prozkoumáme téma Jindřich Fürst do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho relevanci dnes a jeho dopad v různých oblastech. Od svého vzniku vzbuzuje Jindřich Fürst velký zájem a je předmětem četných debat a studií. V průběhu let se Jindřich Fürst vyvíjel a přizpůsoboval změnám moderního světa, získával nové dimenze a významy. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Jindřich Fürst a nabídneme kompletní a aktualizovanou vizi, která čtenáři umožní důkladně porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům v dnešní společnosti.

Jindřich Fürst
ak. mal. Jindřich Fürst
ak. mal. Jindřich Fürst
Narození11. července 1873
Praha-Staré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. ledna 1943 (ve věku 69 let)
Turnov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Fürst (11. července 1873 Praha-Staré Město[1] – 27. ledna 1943 Turnov[2]) byl český malíř – krajinář, žák Julia Mařáka na malířské Akademii v Praze.

Život

Narodil se do rodiny krejčovského tovaryše Josefa Fürsta na Starém Městě pražském v ulici Řásnovka. V roce 1888 maluje motivy z Divoké Šárky a neúspěšně se pokouší o přijetí na pražskou Akademii k prof. J. Mařákovi. V roce 1893 pracoval v rytecké dílně ve Vídni a o rok později jako dekorativní malíř porcelánu v Linci.

Na pražské malířské Akademii ve školních letech 1895/96–1897/98 navštěvoval krajinářskou školu prof. Julia Mařáka a od II. semestru školního roku 1898/1899 do roku 1900 pokračoval ve studiu ve speciálce prof. Václava Brožíka. Jeho generačními druhy v krajinářské speciálce byli Stanislav Lolek, Roman Havelka a Vratislav Vosátka a starší žáci Antonín Slavíček a Jan Honsa.

V letech 1900–1902 pracoval jako malíř miniatur na porcelánu v Lipsku. V r. 1903 studoval chemii. Od roku 1905 se trvale věnuje umělecké činnosti a opakovaně se účastní v Praze na výstavách Umělecké besedy, Jednoty umělců výtvarných a Krasoumné jednoty. Vystavoval např. obrazy Vrby u potoka, Před deštěm, Pod mrakem, Na potoce, Soumrak a Deštivá nálada. Podnikl řadu studijních cest např. do Anglie (1904), Itálie (1909) a Egypta (1910). V roce 1910 vystavoval svá díla na mezinárodní výstavě v Bruselu (Vrby na cestě a Malé náměstí v Praze).

Roku 1912[3] se malíř oženil. Za ženu si vzal Marii Slabyhoudkovou. V srpnu 1913 Čas (6. 8. 1913) informuje o jeho vážné nehodě na motocyklu v Libni. V období před I. světovou válkou udržoval pravidelný korespondenční styk s Josefem Ullmannem a Josefem Bártou (dle archivních fondů Národní galerie). Společně malovali v Kamenném Přívozu a Mlíkojedech v letech 1907 až 1910. Na přelomu let 1908/1909 navštěvuje „Soukromou výtvarnou školu Karla Reisnera“.

V průběhu I. světové války vstoupil do služeb poštovního úřadu v Praze a na výslužbu přesídlil do Turnova, kde se stal součástí kulturního života města. K příležitosti jeho padesátin Český svět reprodukuje obrazy Slepé rameno Vltavy u Královské obory, Na Výtoni, Rybník u Šťáhlav a Zátiší. Zlatá Praha publikuje obraz Tání a Světozor (24. 4. 1924) obraz Alej ve Stromovce s krátkým hodnocením díla a života od F. X Harlase. Později se stal členem Turnovského díla (založeného v r. 1926) a Sdružení výtvarníků v Praze (založeného v r. 1930). Roku 1943 v Turnově malíř zemřel. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově. Jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky manželky.

V roce 1975 mu byla uspořádána souborná výstava v Semilech (Muzeum dělnického hnutí v Semilech a Galerie Jičín). V roce 1977 měl samostanou výstavu v Turnově. Dále byla zorganizována prodejní výstava v Praze Na Příkopě v Galerii Vadamo (okolo r. 1995), ke které vyšel katalog se seznamem výstav a s dobovými příznivými kritikami od K. B. Mádla a F. X. Harlase.

Dílo

Z dnešního pohledu je tvorba Jindřicha Fürsta značně různorodé úrovně. Lze se však domnívat, že některé nedatované obrazy nízké výtvarné kvality, objevující se na trhu s uměním, jsou z pozdního období jeho tvorby. V jiných případech velice kritický historik umění K. B. Mádl o jeho díle řekl (Národní listy, 1909): „ …obrazy J. Fürsta, nového talentu, krásných malebných myšlenek, vyzbrojeného na uměleckou pouť citovou hloubkou, taktuplnou rozhodností v barevném výrazu…“. Nelze vyloučit, že toto hodnocení mohlo být provedeno např. na základě obrazu Po dešti, který byl malován v období jeho úspěšných výstav těsně po r. 1907. Další dva obrazy středního formátu Na pokraji vesnice a Krajina s cestou reprezentují vlivy impresionismu a secese, které lze pozorovat i u dalších Mařákových žáků z jeho generace. Obrazy U rybníka a Dubová alej malované okolo r. 1920 představují syntézu uvedených uměleckých směrů s citlivě pojatou barevností. Obraz Stromy u cesty naznačuje, že Jindřich Fürst se postupně snažil vymanit z vlivu uměleckých směrů konce 19. století a hledal modernější výraz pod vlivem Václavy Špály.

Galerie

  • Jindřich Fürst Balvany v lese
    Jindřich Fürst Balvany v lese
  • Jindřich Fürst Po dešti (1907)
    Jindřich Fürst Po dešti (1907)
  • Jindřich Fürst Strom ve svahu
    Jindřich Fürst Strom ve svahu
  • Jindřich Fürst Na pokraji vesnice (kol. 1910)
    Jindřich Fürst Na pokraji vesnice (kol. 1910)
  • Jindřich Fürst Krajina s cestou (1910–1912)
    Jindřich Fürst Krajina s cestou (1910–1912)
  • Jindřich Fürst Rameno řeky
    Jindřich Fürst Rameno řeky
  • Jindřich Fürst Krajina s jezem
    Jindřich Fürst Krajina s jezem
  • Jindřich Furst Stromy u rybníka
    Jindřich Furst Stromy u rybníka
  • Jindřich Fürst Kunratice u Prahy
    Jindřich Fürst Kunratice u Prahy
  • Jindřich Fürst Vltavské tůně (1920)
    Jindřich Fürst Vltavské tůně (1920)
  • Jindřich Fürst Rybníček se stromy (1920)
    Jindřich Fürst Rybníček se stromy (1920)
  • Jindřich Fürst Letní krajina s řekou
    Jindřich Fürst Letní krajina s řekou
  • Jindřich Fürst Dubová alej (1922)
    Jindřich Fürst Dubová alej (1922)
  • Jindřich Fürst Valdštýnský les
    Jindřich Fürst Valdštýnský les
  • Jindřich Fürst Krajina s rybníkem
    Jindřich Fürst Krajina s rybníkem
  • Jindřich Fürst Na okraji vsi
    Jindřich Fürst Na okraji vsi
  • Jindřich Fürst Vřesoviště
    Jindřich Fürst Vřesoviště
  • Jindřich Fürst Břežánky u Prahy
    Jindřich Fürst Břežánky u Prahy
  • Jindřich Fürst Trójský ostrov
    Jindřich Fürst Trójský ostrov
  • Jindřich Fürst Stavení na Vysočině (1934)
    Jindřich Fürst Stavení na Vysočině (1934)
  • Jindřich Fürst Stromy u cesty
    Jindřich Fürst Stromy u cesty

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu – farnost sv.Haštala. img24.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-15. 
  2. ↑ Národní knihovna České republiky zpráva o úmrtí ak.mal. J.Fürsta, Národní politika ročník 1943, datum vydání 5.2.1943, číslo výtisku 34, číslo stránky 3
  3. ↑ Matriční záznam o sňatku Jindřicha Fürsta s Marií Slabyhoudkovou. img24.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 

Literatura

  • Mádl, K. B.: V Rudolfinu, Národní listy, roč. 49, č. 134, s. 17, 16. 5. 1909.
  • Český svět, 1923-24, č. 13-14, s. 5, 4. 1. 1923, č. 16, s. 2 a 3, 18. 1. 1923.
  • Zlatá Praha, 1923-24, č. 37-38, s. 366.
  • Nekrolog, Národní politika, roč. 1943, č. 34, s. 3, 5. 2. 1943.
  • Jindřich Fürst 1873 - 1943, Muzeum dělnického hnutí v Semilech, Semily 1975 (skládačka, 4 strany)
  • Jindřich Fürst 1873 - 1943, Praha, katalog, soukromý tisk, bez datace (16 stran, 6 reprodukcí)

Externí odkazy