Jindřiš
V tomto článku prozkoumáme téma Jindřiš z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout komplexní a podrobnou vizi, která umožní čtenáři důkladně porozumět této problematice. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase, debaty, které vyvolává, a možná řešení nebo přístupy k jeho řešení. Prostřednictvím sběru dat, odborných názorů a kritické analýzy se snažíme osvětlit Jindřiš a přispět k poznání a reflexi tohoto tématu.
| Jindřiš | |
|---|---|
.jpg) Kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Rodvínov |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′56″ s. š., 15°3′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 255 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jindřiš (5,68 km²) |
| PSČ | 377 01 378 51 |
| Počet domů | 92 (2021)[2] |
  Jindřiš | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140333 |
| Kód k. ú. | 740331 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřiš (německy Heinrichschlag) je vesnice, část obce Rodvínov v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Jindřichova Hradce, v údolí Hamerského potoka. Je zde evidováno 94 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 190 obyvatel.[4] V obci se nalézá železniční zastávka Jindřichohradecké úzkokolejné dráhy.
Jindřiš je také název katastrálního území o rozloze 5,68 km².[5]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[6] Profous 1654, gruntovní kniha, důchodenské účty 1564, Lang 1285 rybní účty. Pak je ještě archivářem Teplým prokazatelně doloženo datum 13. března 1486, kdy Jindřich z Hradce směnil rybník na Kanclově za potok mezi Blažejovem a Jindřiší s hradeckým farářem Eliášem.
Založení místa souvisí s kolonizací krajiny ve 13. století. Pány z Hradce byl přizván Řád německých rytířů. Ti měli obrovské zkušenosti s budováním osad, rybníků, kultivováním krajiny, ale i s péčí o chudé a nemocné. Centrem hospodářství byl Vítkův hrádek (Pippenhausl). Poplužní dvůr stával ve Dvorečku. Hrádek sloužil i k obraně brodu v Jindřiši. Místní název Am Hof by mohl zároveň napovídat, že i tady rytíři drželi nějaké hospodářství. První osadníci přišli do Jindřiše patrně ze Švábska nebo Durynska. Řádoví bratři obdrželi mimo Vítkova hrádku a vesnic k němu patřících (Dvoreček, Blažejov, Mutyněves, Hospříz, Malý Ratmírov atd.) také újezd děbolínský a strmilovský.
Na statku č.13 žil selský vůdce Gregor Tröscher (1731–1805), který vedl sedláky v odporu proti nadměrné robotě a nedodržování císařských nařízení na jindřichohradeckém panství[7]. K jindřichohradeckému panství patřila Jindřiš až do roku 1884.
Na počátku dvacátého století zde maloval svoje obrazy český malíř Herbert Masaryk.
V roce 1921 zde stálo 44 domů a žilo 257 obyvatel, z toho 42 Čechů a 210 Němců.[8] V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[9]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 289 | 274 | 264 | 260 | 271 | 257 | 240 | 149 | 150 | 145 | 126 | 109 | 119 | 190 | 255 |
| Počet domů | 57 | 57 | 52 | 46 | 44 | 44 | 45 | 35 | 32 | 33 | 32 | 36 | 46 | 64 | 92 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Jindřiš byl samostatnou obcí v okrese Jindřichův Hradec. Od roku 1964 je částí obce Rodvínov v okrese Jindřichův Hradec.[12]
Pamětihodnosti
- barokní most z 18. století se sochou Jana Nepomuckého
- pseudogotická kaple z roku 1894 zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie.
- smírčí kříž z 16. století
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 185.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218.
- ↑ TEPLÝ, František. Selské bouře. Praha: , 1931. Dostupné online.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: , 1930. Dostupné online. S. 478.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). : Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 213.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřiš na Wikimedia Commons - Jindřiš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
