Jelena Silajdžić je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a relevance jak v každodenním životě, tak v profesionální oblasti, si zaslouží analýzu a zamyšlení. V průběhu historie byl Jelena Silajdžić předmětem debat a kontroverzí a vyvíjel se podle potřeb a požadavků společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jelena Silajdžić, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a také analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a technologie.
| Jelena Silajdžić | |
|---|---|
| Narození | Sarajevo |
| Alma mater | Univerzita v Sarajevu (do 1977) |
| Povolání | filmová producentka, novinářka a aktivistka hájící práva Romů |
| Zaměstnavatelé | Forum Sarajevo Slovo 21 |
| Ocenění | Nansenova cena (2000) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jelena Silajdžić je bosensko-česká filmová producentka, promotérka umění a lidskoprávní aktivistka. Je spoluzakladatelkou a výkonnou ředitelkou nevládní neziskové organizace Slovo 21, která se zaměřuje na integraci Romů a imigrantů v Česku. Se svým manželem Džemilem také založila a vede festival romské kultury Khamoro.
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě politických věd na Univerzitě v Sarajevu, promovala v roce 1977. Nejprve pracovala jako novinářka pro noviny Oslobođenje, poté se stala filmovou producentkou.[1] Po rozpadu Jugoslávie a těsně před vypuknutím války v Bosně a Hercegovině se přesunula do Prahy. Zde se začala věnovat aktivitám upozorňujícím na lidská práva a integraci Romů a cizinců a produkci kulturních akcí.[2][1] V roce 1999 založila nevládní neziskovou organizaci Slovo 21, která má podporovat toleranci a vzájemné porozumění.
Před svým odchodem do Československa pracovala 15 let jako filmová produkční ve společnosti Forum Sarajevo. Podílela se na vzniku 20 filmů, 6 televizních seriálů a 150 dokumentárních filmů. Mezi její spolupracovníky patřil i režisér Emir Kusturica, v roce 1988 se podílela na produkci jeho filmu Dům k pověšení (Dom za vešanje).[1]