V tomto článku budeme analyzovat vše, co souvisí s Jekavština. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Jekavština zásadní roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňoval lidi všech věkových kategorií a sociálních vrstev. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv prozkoumáme mnoho aspektů Jekavština a také jeho dopad na kulturu, ekonomiku, politiku a technologie. Kromě toho prozkoumáme současné názory a debaty kolem Jekavština a také možné budoucí projekce, které by se mohly objevit v souvislosti s tímto tématem, které je v současné společnosti tak aktuální.
Jekavština (v chorvatštině ijekavica, v srbské cyrilici ијекавица) је podoba srbského i chorvatského jazyka (přesněji štokavského nářečí).
Kromě ní existuje i ekavština a ikavština. První uvedená má hlavní význam v centrálním Srbsku a některých malých oblastech v Chorvatsku. Jekavština se používá hlavně v Chorvatsku, kde existují i další dialekty jazyka kromě štokavského – čakavština a kajkavština a také v Bosně a Hercegovině, či Sandžaku a samozřejmě i v Černé Hoře. Hlavním znakem jekavštiny je skutečnost, že hláska jat se zapisuje jako -ij-, například ve slovech mlijeko, vrijeme, dijete, či v mnohých dalších slovech se objevuje j tam, kde by v ekavské podobě jazyka nebylo (jekavské sjećan namísto sećan, nebo mjesto namísto mesto).
Jekavská podoba jihoslovanských jazyků má dlouhou tradici, delší než ekavština. V této podobě bylo napsáno mnoho významných děl srbské literatury, situace se však začala měnit po reformách Vuka Karadžiće.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ијекавски изговор na srbské Wikipedii.