V současné době má Jekatěrina Grigorjevová velký význam v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v ekonomice, politice, kultuře a každodenním životě lidí. Tento fenomén vzbudil velký zájem a vyvolal kontroverzi v různých sektorech, které se snaží pochopit důsledky a důsledky, které má Jekatěrina Grigorjevová v dnešní společnosti. To je důvod, proč je zásadní prozkoumat tento problém do hloubky, analyzovat jeho příčiny, účinky a možná řešení k řešení problémů, které představuje. V tomto článku se bude komplexně zabývat dopadem Jekatěrina Grigorjevová na různé aspekty moderního života s cílem poskytnout čtenáři kompletní a detailní představu o této problematice, která je dnes tak aktuální.
Jekatěrina Grigorjevová | |
---|---|
Narození | 21. dubna 1974 (50 let) Volgograd |
Povolání | atletka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 2006 | běh na 100 m |
zlato | ME 2006 | 4 × 100 m |
Halové mistrovství Evropy | ||
bronz | HME 2000 | běh na 200 m |
Univerziáda | ||
zlato | LU 1997 | běh na 200 m |
Jekatěrina Grigorjevová rozená Leščovová (rusky Екатерина Григорьева, * 21. dubna 1974, Volgograd) je ruská atletka, sprinterka.
V roce 1996 reprezentovala na letních olympijských hrách v Atlantě, kde ve štafetě na 4 × 100 metrů obsadila ve finále čtvrté místo. Ruské kvarteto, za které dále běžely Galina Malčuginová, Natalja Voronovová a Irina Privalovová ztratilo na třetí Jamajčanky tři setiny[1]. Těsně pod stupni vítězů, čtvrtá doběhla také na mistrovství světa v Athénách 1997 v běhu na 200 metrů (22,50 s). Bronz získala tehdy jamajská sprinterka Merlene Otteyová, která byla o deset setin rychlejší[2]. V roce 2000 vybojovala na halovém ME v Gentu bronzovou medaili (200 m).
V roce 2005 na halovém ME v Madridu skončila v závodě na 60 metrů v semifinále na celkovém desátém místě ze 16 závodnic a do osmičlenného finále nepostoupila[3]. O rok později získala na mistrovství Evropy v Göteborgu stříbrnou medaili v běhu na 100 metrů. Ve finále byla rychlejší jen Kim Gevaertová z Belgie. Na témž šampionátu se stala také mistryní Evropy ve štafetě na 4 × 100 metrů. Na zlatu se dále podílely Julija Guščinová, Natalja Rusakovová a Irina Chabarovová.