V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Ježdík obecný na dnešní společnost. Ježdík obecný je dnes velmi aktuální téma, protože má velký dopad na různé aspekty každodenního života. V celém tomto článku budeme zkoumat význam Ježdík obecný v každodenním životě a také jeho vliv v oblastech, jako je ekonomika, politika, kultura a společnost obecně. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Ježdík obecný, abychom lépe porozuměli jeho významu a důsledkům. Doufáme, že na konci tohoto článku jsme poskytli hlubší a úplnější pohled na Ježdík obecný a jeho význam v dnešním světě.
![]() | |
---|---|
![]() Ježdík obecný | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ryby (Osteichthyes) |
Podtřída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Nadřád | kostnatí (Teleostei) |
Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
Čeleď | okounovití (Percidae) |
Rod | ježdík (Gymnocephalus) |
Binomické jméno | |
Gymnocephalus cernuus (Linnaeus, 1758) | |
![]() | |
Synonyma | |
Perca cernua Linnaeus, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), znám také pod anglickým názvem ruffe, patří mezi druhy ryb z čeledi okounovitých. Na většině území České republiky je tento druh původním.[2] V tocích plní funkci regulátora stavu bílých ryb a tvoří značnou část potravy dravých ryb. Bývá používán, jako návnada pro štiky.
Ryba drobného vzrůstu. Tělo je protáhlé, z boků mírně zploštělé, tvarem podobné okounům.[3] První hřbetní ploutev, vyztužená tvrdými paprsky, plynule přechází v druhou měkkou ploutev. Hřbet má zbarven šedozeleně až hnědošedě a pokryt drobnými, tmavými a nepravidelnými skvrnami. Břicho je běložluté. Žaberní víčka ježdíků se nápadně kovově lesknou a vybíhají v ostrý trn. Hřbetní a ocasní ploutev jsou šedohnědé, hustě tmavě skvrnité. Břišní ploutve a jejich řitní ploutev jsou špinavě žluté až šedočervené.[3]
Růst ježdíka je pomalý. Dorůstá maximální délky až 25 cm, kdy délka běžná se udává 12 cm, a hmotnosti 0,3 kg. Dožívá se věku 10–11 let.[4]
Ježdík obecný je ryba dobře adaptovaná na eutrofizované vody.[5] Obývá především ústí velkých, pomalu tekoucích řek nebo stojaté vody. Jeho doménou jsou dolní toky řek s písčitým až štěrkovitým dnem bez vegetace.[3] Zdržuje se v hloubce a vyhýbá se prudce proudící vodě. Zimu přečkává v hlubokých tůních.[3] Toleruje také vodu brakickou.
Evropa: Velká Británie; severně až po přibližně 69° s. š. ve Skandinávii, dále povodí Kaspického, Černého, Baltského a Severního moře.[4]
Asie: povodí Aralského jezera, povodí Severního ledového oceánu na východ až po povodí Kolymy. Několik zemí zde hlásí nepříznivý ekologický dopad výskytu tohoto druhu po zavlečení.[4]
V mládí se ježdíci živí především zooplanktonem, ale i různou drobnou bentickou potravou. Především pak larvami vodního hmyzu, případně červy. ale i rybami.[3] V dospělosti převažuje bentos, případně rybí potěr.
Ježdík pohlavně dospívá ve věku 2–3 let. Tření probíhá v mělkých vodách období od dubna do května.[2] Samice klade bílé až žluté jikry v lepkavých vláknech na kameny, vodní rostlinstvo i zatopené kořeny a větve. Jeho plodnost se pohybuje v rozmezí 1 000–10 000 jiker na samici. Larvy přežívají nejlépe v teplotním rozmezí 10–20 °C.[4]
Latinský název rodu ježdík (Gymnocephalus) pochází z řeckých slov gymnos, které znamená nahý, a kephalos, jež znamená hlava.[4]