Jaroslav Starý (odbojář)

V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Jaroslav Starý (odbojář) na různé aspekty naší společnosti a každodenního života. Jaroslav Starý (odbojář) je v poslední době předmětem zájmu a debat, vyvolává kontroverze a probouzí zájem různých skupin populace. Od svého vzniku Jaroslav Starý (odbojář) generuje spekulace, teorie a úvahy o svém vlivu v různých oblastech, od ekonomie po kulturu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit osvětlit různé úhly pohledu a perspektivy kolem Jaroslav Starý (odbojář) s cílem poskytnout našim čtenářům širokou a obohacující vizi tohoto fenoménu.

Jaroslav Starý
Narození22. dubna 1891
Sobíňov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 51 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěŠestajovice 182
Národnostčeská
Vzdělánívyučený
Povolánízahradník
ChoťMarie Hrůzová
RodičeJosef a Josefa Staří
Příbuzníbratr Josef, sestra Marie
člen sokola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Starý (22. dubna 1891 Sobíňov24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český voják britské armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Mládí, první světová válka a služba v britské armádě

Jaroslav Starý se narodil 22. dubna 1891 v Sobíňově v okrese Havlíčkův Brod v rodině Josefa a Josefy Starých. Měl staršího bratra Josefa a mladší sestru Marii. Vyučil se zahradníkem. K armádě byl odveden v roce 1907 a prezenční službu si odbyl u 60. pěšího pluku v Miškolci, kde sloužil u 10. roty. Po jejím skončení se usadil v Klánovicích a živil se zahradničením.

Nedlouho před vypuknutím první světové války odjel do Velké Británie kde byl na podzim 1914 jako občan nepřátelského státu internován v zajateckém táboře nejprve v Portsmouthu, od dubna 1915 v Dorchesteru, následně ve Wakefieldu a Stobsu. Po propuštění z internace vstoupil dne 2. července 1917 dobrovolně do britské armády a jako její příslušník byl po krátkém výcviku odeslán v srpnu téhož roku do Indie konkrétně do Bombaje a dále do Džabalpuru. Zde se Jaroslav Starý přihlásil do vojenského orchestru jako klarinetista a do komorního souboru jako violoncellista. V únoru 1918 se Starého jednotka přesunula k afghánským hranicím do Kvéty (anglicky Quetta) v Balúčistánu v Pákistánu, kde se v roce 1919 zúčastnil třetí anglo-afghánské války. V Kvétě byl krátce hospitalizován v nemocnici kvůli zimnici a po rekonvalescenci se vrátil ke své jednotce. I když byl již podepsat mír mezi oběma zeměmi, i nadále docházelo k lokálním potyčkám. Na podzim 1919 byl propuštěn ze služby a na Vánoce téhož roku se vrátil do Československa. Oficiálně byl z britské armády demobilizován 30. ledna 1920, ale československé úřady jeho demobilizaci provedly až 24. dubna 1920.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa se Jaroslav Starý vrátil do Klánovic k provozování svého zahradnického řemesla. Bydlel v podnájmu a v jeho práci mu pomáhala i jeho sestra Marie, provdaná Pelikánová. Z pobytu v subtropech si dovezl malárii, ale nejspíše se jednalo o slabou formu a vyléčil se. V zahradnické živnosti se mu dařilo a na zakoupeném pozemku v Šestajovicích si postavil dům, kam se v roce 1928 přestěhoval. Dne 10. července 1929 se oženil s Marií Hrůzovou, učitelkou v Šestajovicích.[1] Byl aktivní v Sokole, stal se náčelníkem IV. okrsku Sokolské župy Barákovy. Jeho manželka rovněž působila v Sokole.

Protinacistický odboj

V noci z 28. na 29. prosinec roku 1941 byla u obce Nehvizdy vysazena skupina Anthropoid ve složení Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Od tamního faráře Františka Samka dostal rotmistr Jan Kubiš kontakt na pekaře Františka Kroutila, rovněž sokolského činovníka, který do pomoci výsadku zapojil i Jaroslava Starého. Spolu s Břetislavem Baumanem pomáhal s přesunem materiálu, výbušnin a zbraní výsadku Anthropoid a jeho rozmístěním na bezpečná místa v Praze. Poskytl též parašutistům kontakt na Jaroslava Piskáčka.

Zatčení, smrt

Dne 16. června 1942 zradil odbojáře Karel Čurda a poté, co se přihlásil na gestapu, se rozjela vlna zatýkání. Jaroslav Starý byl zatčen 15. července téhož roku a s Břetislavem Baumanem vyslýchán nejprve v Nehvizdech, následně byli oba převezeni do pankrácké věznice. Na konci srpna 1942 byla zatčena jeho manželka Marie, oba byli poté vězněni v koncentračním táboře Terezín. Dne 27. září byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a 24. října zastřeleni v koncentračním táboře Mauthausen během fingované zdravotní prohlídky.

Vyznamenání

Památka

  • Na budově ZŠ Šestajovice, Komenského 158/11, je umístěna pamětní deska s nápisem: MARIE STARÁ učitelka JAROSLAV STARÝ zahradník POPRAVENI 24. 10. 1942.[2]
  • Manželům Starým byla na jejich domě v Šestajovicích čp. 182 odhalena pamětní deska s nápisem: "V tomto domě žili a byli zatčeni pro účast v odboji Jaroslav Starý s manž. Marií, činovníci Sokola v Šestajovicích. Oba byli umučení 24. X. 1942 v Mauthausenu." Poprvé zde byla umístněna šestajovickými sokoly při oslavách prvního roku osvobození v květnu 1946. V padesátých letech po změně politické situace a zákazu činnosti Sokola sejmuta a uschována u dobrých lidí na půdě. Na své místo se vrátila v roce 1993.[3]
  • Po Marii a Jaroslavovi Starých je pojmenovaná ulice "Manželů Starých" v Šestajovicích.
  • Jeho jméno a jméno jeho manželky (Stará Marie *19. 3. 1902, Starý Jaroslav *22. 4. 1891) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[4]

Galerie

Odkazy

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9

Reference

  1. Index oddaných, Šestajovice 1700-1949, snímek 72 . SOA Praha . Dostupné online. 
  2. Spolek pro vojenská pietní místa . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. https://www.sokolskepamatky.eu/objekty/detail/pametni-deska-br-jaroslava-stareho-a-jeho-manzelky-marie-pomocniku-vysadku-anthropoid
  4. N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 . 2019-07-20 . Dostupné online. 

Externí odkazy