Jaroslav Rychtera

V článku, který dnes předkládáme, se budeme věnovat tématu Jaroslav Rychtera, tématu, které v historii vzbudilo zájem mnoha lidí. Jaroslav Rychtera je komplexní a fascinující téma, které pokrývá širokou škálu aspektů a má dopady v různých oblastech společnosti. V průběhu let byl Jaroslav Rychtera předmětem četných studií, debat a kontroverzí, což přispělo k obohacení našeho chápání tohoto tématu. V tomto článku navrhujeme prozkoumat různé aspekty související s Jaroslav Rychtera, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a nabízíme komplexní vizi a různé perspektivy, které čtenáři umožní ponořit se do tohoto vzrušujícího tématu.

Jaroslav Rychtera
Jaroslav Rychtera
Jaroslav Rychtera
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Čs. str. agrár. a konz.
Narození24. dubna 1874
Smidarská Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1948 (ve věku 74 let)
Vinary
Profesepolitik
CommonsJaroslav Rychtera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Rychtera (23. dubna[1] 1874 Smidarská Lhota[2][3][4] – 12. listopadu 1948[5]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.

Biografie

Vystudoval hospodářskou školu a pak pracoval na rodinném statku.[3] Podle údajů k roku 1920 byl profesí rolníkem v Smidarské Lhotě u Nového Bydžova.[6]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 046. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7] Před první světovou válkou se uvádí rovněž jako okresní starosta na Novobydžovsku.[8] Do této funkce byl jednomyslně opět zvolen v roce 1914.[9]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za agrárníky.[10] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v československém Národním shromáždění.[11] Jeho zvolení poslancem si měl vynutit údajně sám předseda Antonín Švehla.[12] V roce 1924 odešel z poslaneckého klubu agrárníků. V dubnu 1925 byl zbaven poslaneckého křesla. Jako náhradník místo něj pak nastoupil Bedřich Bobek.[13]

Patřil stejně jako Karel Prášek ke statkářské, konzervativní frakci v agrární straně, která byla v lednu 1925 ze strany vyloučena.[14] Podílel se pak na založení Československé strany agrární a konzervativní, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla.

Odkazy

Reference

  1. ↑ dle zápisu v matrice N se narodil 23. dubna 1874
  2. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Smidarské Lhotě, sign.148-3626, ukn 8858, str.401. Dostupné online.
  3. ↑ a b KOLÁŘ, František. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. : Pražská edice, 1998. 302 s. Dostupné online. ISBN 8090150985. S. 216. 
  4. ↑ Kulturní Adresář ČSR.: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, Svazek 2. : Nakladatelství J. Zeibrdlich, 1936. Dostupné online. S. 463. 
  5. ↑ Rychtera, Jaroslav . hiu.cas.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 
  6. ↑ 1. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Národní politika, 19. 12. 1913, s. 2.
  9. ↑ Národní listy, 3. 5. 1914, s. 4.
  10. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  11. ↑ Jaroslav Rychtera . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  12. ↑ JOACHIM, Václav. Duch vázaných kandidátních listin. Časopis Svobodné školy politických nauk v Praze. Březen, roč. 1934, čís. 6, s. 161. 
  13. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  14. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 580. 

Externí odkazy