V dnešním světě je Jaroslav Rijaček téma velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Jak na osobní, tak profesní úrovni vzbuzuje Jaroslav Rijaček velkou zvědavost a vyvolává neustálé debaty a úvahy. Od svého vzniku až po dnešní dopady se Jaroslav Rijaček vyvíjí a získává nové dimenze, které vyžadují další studium a analýzu. Proto v tomto článku navrhujeme prozkoumat různé aspekty Jaroslav Rijaček, analyzovat jeho dopad v různých kontextech, jeho vliv na rozhodování a jeho význam v globální sféře.
Jaroslav Rijaček | |
---|---|
Narození | 20. března 1883 Petrinja ![]() |
Úmrtí | 20. století neznámé |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř |
Rodiče | Gustav Rijaček otec Marie Brunnerová-Rijačková matka |
Příbuzní | Václav Bruner děd Rudolf Bruner-Dvořák strýc Jaroslav Bruner-Dvořák strýc František Dvořák strýc |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Rijaček, také Rijáček (20. března 1883, Petrinja nebo Varaždín, Rakousko-Uhersko, dnes: Chorvatsko – 1953 ?) byl český malíř a autor poštovních známek.
Narodil se v rodině soudce Gustava Rijačka a jeho ženy Marie Brunnerové-Rijačkové. Po smrti otce v letech 1911-1912 bydlel v rodině svého strýce, fotografa Rudolfa Brunnera-Dvořáka[1].
V letech 1909-1912 vystudoval figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Františka Ženíška[2].
V letech 1912-1914 bydlel v Praze na Novém Městě v Krakovské ulici čp. 1319/II, jako své rodiště uváděl Varaždín a byl poručíkem c. a k. armády.[3]
Později studoval u Františka Kupky v Paříži, kde také čtyři roky bydlel[2].
Byl důstojníkem rakousko-uherské armády. Po vzniku ČSR měl v československé armádě hodnost štábního kapitána.
Je autorem návrhů československých poštovních známek z roku 1919[4]. Ty byly vydávány a šířeny Svazem čsl. důstojníků - válečných invalidů.