Jaroslav Očenášek

V dnešním článku chceme hovořit o Jaroslav Očenášek, tématu, které v poslední době vyvolalo ve společnosti velký zájem. Jaroslav Očenášek je problém, který ovlivnil lidi všech věkových kategorií, pohlaví a socioekonomických úrovní a vyvolal různé názory a debaty o jeho důležitosti a dopadech. V tomto článku budeme analyzovat nejdůležitější aspekty Jaroslav Očenášek, od jeho počátků až po současnou situaci, s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které upoutalo pozornost tolika lidí po celém světě.

Jaroslav Očenášek
Základní informace
Narození10. února 1901
Němčice nad Hanou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1968 (ve věku 67 let) nebo 19. července 1967 (ve věku 66 let)
Zlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLesní hřbitov ve Zlíně
Žánryklasická hudba, opereta, duchovní hudba a taneční hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník, sbormistr, folklorista, hudební pedagog, muzeolog, archeolog, archivář, vlastivědec, etnograf a učitel
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Očenášek (10. února 1901 Němčice nad Hanou[1] – 19. července 1968 Zlín) byl český hudební skladatel.

Život

Vystudoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Eduarda Treglera. Dle pamětí Bohumila Zábranského (varhaník v Kelči) byl Očenášek jeden z nejnadanějších žáků Leoše Janáčka. Stal se učitelem hudby a sbormistrem v Brně. Roku 1925 odešel do Bohumína a kromě pedagogické činnosti byl zde ředitelem kůru. Stejná zaměstnání vykonával později i v Kelči na Zlínsku až do roku 1949. Krátce byl tajemníkem osvětového odboru Jihomoravského národního výboru ve Zlíně. Od roku 1950 pracoval jako městský archivář.

Za svého pobytu v Kelči se věnoval studiu lidového hudebního folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Podařilo se mu založit a vybudovat vlastivědné muzeum a po mnoho let řídil lidovou kapelu. Výsledkem jeho práce byly i monografie „Historie starobylého města Kelče“ a „Staroslavné město Kelč s okolím v dějinách národa českého a slovanského“. Zabýval se i technologií výroby foukacích harmonik a vypracoval návrhy na její zdokonalení. Byl předlohou postavy Očenáš ve filmu Všichni dobří rodáci (1969) režiséra Vojtěcha Jasného.

Dílo

Napsal četné chrámové skladby, z nichž nejzávažnější je Česká mše národní op. 13 pro smíšený sbor varhany a orchestr. Zkomponoval rovněž hudbu pro vánoční hru Zrození lásky, hra o narození Páně v 5 jednáních.

Zkomponoval 17 lidových zpěvoher a pro některé z nich sám psal i texty. Tiskem vyšly:

  • Srdce láskou zmámené (1937)
  • Krise (obraz ze života podhoráckého lidu s hudbou a se zpěvy o třech jednáních, 1937)
  • Něšťastný šafářův dvoreček (1941)
  • Ta naše písnička česká (1941)

Pro svou kapelu zkomponoval řadu tanečních skladeb a pochodů. Psal i písně a sbory pro soubory mládeže.

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Němčice nad Hanou

Externí odkazy