V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Jaroslav Lindauer a vše, co nabízí. Od svých počátků až po dopad na dnešní společnost je Jaroslav Lindauer tématem zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Na těchto stránkách budeme do hloubky analyzovat nejdůležitější aspekty Jaroslav Lindauer, odhalíme jeho tajemství a objevíme nové aspekty, které jste možná nevěděli. Připravte se ponořit se na cestu objevování a poznávání Jaroslav Lindauer, která vám nepochybně poskytne obnovenou a obohacující perspektivu.
| Jaroslav Lindauer | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSSD KSČ |
| Narození | 15. března 1904 |
| Úmrtí | 1967 (ve věku 62–63 let) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Lindauer (15. března 1904[1] – 1967[2]) byl český a československý politik za Československou sociální demokracii, po roce 1948 za KSČ, poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
Vyučil se obchodním příručím. Po roce 1945 působil jako ředitel nákupního družstva pro železářské zboží v Praze-Nuslích.[2]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD (respektive jako reprezentant Ústřední rady odborů).[3] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za sociální demokraty.[4] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za sociální demokraty zvoleným ve volebním kraji Plzeň. V červnu 1948 po splynutí ČSSD a KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. V Národním shromáždění setrval do voleb v roce 1954.[5]
Během únorového převratu v roce 1948 patřil k levicové frakci sociální demokracie loajální vůči KSČ, která v sociálně demokratické straně převzala moc. V březnu 1948 byl generálním tajemníkem Akčního výboru Národní fronty v parlamentu. Podílel se na politické likvidaci svých stranických kolegů.[2][6] V jiném pramenu je uváděno, že se po převratu roku 1948 stal novým generálním tajemníkem sociální demokracie.[7]
Po sloučení sociální demokracie s komunisty byl v červnu 1948 kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[8]