V tomto článku prozkoumáme Jaroslav Falta (1903) s cílem porozumět jeho důležitosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. Jaroslav Falta (1903) je téma, které postupem času vzbudilo zájem mnoha lidí a je klíčové pro pochopení jeho vlivu na naši společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak se Jaroslav Falta (1903) v průběhu let vyvíjel a jak je aktuální i dnes. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a výzkum, který nám pomůže získat úplnější pohled na Jaroslav Falta (1903) a jeho vliv na dnešní svět. Tento článek si klade za cíl poskytnout cenné a aktuální informace o Jaroslav Falta (1903), aby obohatil znalosti a podpořil hlubší úvahy o tomto tématu.
Jaroslav Falta | |
---|---|
![]() | |
Narození | 20. července 1903 Batňovice; ![]() |
Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 39 let) Koncentrační tábor Mauthausen; ![]() |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Národnost | česká |
Občanství | Rakousko-Uhersko, ČSR |
Vzdělání | Učitelský ústav v Hradci Králové |
Alma mater | Učitelský ústav v Hradci Králové |
Povolání | učitel |
Domovské město | Česká Skalice |
Ocenění | ![]() |
Choť |
|
Děti |
|
Rodiče |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Falta (20. července 1903 Batňovice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem na Měšťanské škole v České Skalici, sokolským činovníkem a odbojářem, který za protektorátu spolupracoval s odbojovou skupinou S21B.[3]
Jaroslav Falta se narodil 20. července 1903 v Batňovicích[3][4] do rodiny Josefa Falty a jeho ženy Boženy Faltové. Po absolvování studia (s vyznamenáním) na učitelském ústavu v Hradci Králové v letech 1918 až 1922 získal (10. června 1922) způsobilost vyučovat na obecných školách.[5] Později (28. června 1925) mu byla přiznána učitelské odbornost II. stupně pro školy měšťanské a poté (30. listopadu 1925) dosáhl na odbornost III. stupně, která jej opravňovala k výuce odborných předmětů.[5] Ve funkci zastupujícího učitele působil tři roky v pohraničí ve Slatině nad Úpou (a poté jeden měsíc v Dolních Bludovicích). Po absolvování povinné vojenské prezenční služby pracoval v Hořičkách ve funkci zastupujícího odborného učitele. V roce 1935 byl jmenován zatímním ředitelem. Do České Skalice učit převážně přírodopis a matematiku jako definitivní odborný učitel na obecné dívčí škole odešel Jaroslav Falta v roce 1936.[3][4][5]
S učitelkou Hedvikou Rotterovou (po sňatku Faltovou) se Jaroslav oženil v roce 1928 a v roce 1930 se manželům Faltovým narodila dcera Hedvika Faltová mladší (1930–1944) a o pět let později pak přišel na svět syn Jaroslav Falta mladší (* 30. března 1935).[5] Po narození syna Jaroslava ale jeho matka Hedvika 6. dubna 1935 zemřela. Po smrti manželky Hedviky se Jaroslav podruhé oženil a jeho druhou manželkou se stala učitelka Božena Knappová (po sňatku přijala jeho příjmení, tedy Faltová).[5]
Jaroslav Falta byl mužem mnoha dobrovolných funkcí, kterým se věnoval ve svém volném čase: byl pokladním osvětové komise, náčelníkem Sokola[4] ve Slatině nad Úpou a poté v České Skalici,[3] vykonával také funkci náčelníka VIII. okrsku župy Podkrkonošské–Jiráskovy.[3][5]
Za protektorátu se Jaroslav Falta zapojil do domácího protiněmeckého sokolského odboje v odbojové skupině S21B[3] působící v oblasti Jestřebích hor,[4] která vznikla z radikální sokolské skupiny Jindra a podporovala parašutisty výsadku Silver A.[5]
Po útoku na Reinharda Heydricha v Praze (27. května 1942) se gestapu při následném zátahu na české odbojáře podařilo odhalit a rozbít mnoho ilegálních protiněmeckých skupin.[4] Vzhledem k tomu, že členové těchto skupin byli zatčeni během stanného práva, mnoho z nich bylo krátce nato popraveno.[4] Poté, co byla odbojová skupina S21B prozrazena a její členové byli postupně zatýkáni,[4] přišel Jaroslava Faltu 3. července 1942[3] v Mečově také zatknout český četník.[5] Jaroslav tam tou dobou pracoval „na senách“ u strýce a četníkem nabízenou možnost útěku zavrhl, neboť si byl vědom, že by tím ohrozil svoji rodinu a stejně by si na dlouho tímto činem nepomohl.[5] Jeho zadržení proběhlo v době, kdy bylo právě ukončeno (odvoláno) druhé stanné právo (27. května 1942 – 3. července 1942)[5] a tím pádem Falta unikl okamžité popravě.[3][4]
Jaroslav Falta byl nejprve držen ve věznici gestapa v Hradci Králové a v Praze.[3][4] Dne 29. září 1942 byl odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem v Praze k trestu smrti.[3][4] Do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín byl přemístěn 10. října 1942 a odtud pak byl hromadným transportem s ostatními pomocníky (podporovateli) a příbuznými parašutistů deportován 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen.[5][6][7] Tam transport dorazil 23. října 1942 a následujícího dne (24. října 1942) byl Jan Falta v 16.06 hodin zavražděn[3][5] střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.[4][8]