Jaroslav Falta (1903)

V tomto článku prozkoumáme Jaroslav Falta (1903) s cílem porozumět jeho důležitosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. Jaroslav Falta (1903) je téma, které postupem času vzbudilo zájem mnoha lidí a je klíčové pro pochopení jeho vlivu na naši společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak se Jaroslav Falta (1903) v průběhu let vyvíjel a jak je aktuální i dnes. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a výzkum, který nám pomůže získat úplnější pohled na Jaroslav Falta (1903) a jeho vliv na dnešní svět. Tento článek si klade za cíl poskytnout cenné a aktuální informace o Jaroslav Falta (1903), aby obohatil znalosti a podpořil hlubší úvahy o tomto tématu.

Jaroslav Falta
Narození20. července 1903
Batňovice;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 39 let)
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Národnostčeská
ObčanstvíRakousko-Uhersko, ČSR
VzděláníUčitelský ústav v Hradci Králové
Alma materUčitelský ústav v Hradci Králové
Povoláníučitel
Domovské městoČeská Skalice
OceněníČs. válečný kříž 1939
Choť
  • Hedvika Rotterová;
  • Božena Knappová
Děti
  • Hedvika Faltová mladší (1930–1944)
  • Jaroslav Falta mladší (* 1935)
Rodiče
  • Josef Falta;
  • Božena Faltová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Jaroslav Falta (20. července 1903 Batňovice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem na Měšťanské škole v České Skalici, sokolským činovníkem a odbojářem, který za protektorátu spolupracoval s odbojovou skupinou S21B.[3]

Život

Rodinné poměry, studium a počátky odborné kariéry

Jaroslav Falta se narodil 20. července 1903 v Batňovicích[3][4] do rodiny Josefa Falty a jeho ženy Boženy Faltové. Po absolvování studia (s vyznamenáním) na učitelském ústavu v Hradci Králové v letech 1918 až 1922 získal (10. června 1922) způsobilost vyučovat na obecných školách.[5] Později (28. června 1925) mu byla přiznána učitelské odbornost II. stupně pro školy měšťanské a poté (30. listopadu 1925) dosáhl na odbornost III. stupně, která jej opravňovala k výuce odborných předmětů.[5] Ve funkci zastupujícího učitele působil tři roky v pohraničí ve Slatině nad Úpou (a poté jeden měsíc v Dolních Bludovicích). Po absolvování povinné vojenské prezenční služby pracoval v Hořičkách ve funkci zastupujícího odborného učitele. V roce 1935 byl jmenován zatímním ředitelem. Do České Skalice učit převážně přírodopis a matematiku jako definitivní odborný učitel na obecné dívčí škole odešel Jaroslav Falta v roce 1936.[3][4][5]

Vlastní rodina

S učitelkou Hedvikou Rotterovou (po sňatku Faltovou) se Jaroslav oženil v roce 1928 a v roce 1930 se manželům Faltovým narodila dcera Hedvika Faltová mladší (1930–1944) a o pět let později pak přišel na svět syn Jaroslav Falta mladší (* 30. března 1935).[5] Po narození syna Jaroslava ale jeho matka Hedvika 6. dubna 1935 zemřela. Po smrti manželky Hedviky se Jaroslav podruhé oženil a jeho druhou manželkou se stala učitelka Božena Knappová (po sňatku přijala jeho příjmení, tedy Faltová).[5]

Jaroslav Falta byl mužem mnoha dobrovolných funkcí, kterým se věnoval ve svém volném čase: byl pokladním osvětové komise, náčelníkem Sokola[4] ve Slatině nad Úpou a poté v České Skalici,[3] vykonával také funkci náčelníka VIII. okrsku župy Podkrkonošské–Jiráskovy.[3][5]

Protektorát

Odbojová činnost

Za protektorátu se Jaroslav Falta zapojil do domácího protiněmeckého sokolského odboje v odbojové skupině S21B[3] působící v oblasti Jestřebích hor,[4] která vznikla z radikální sokolské skupiny Jindra a podporovala parašutisty výsadku Silver A.[5]

Zatčení

Po útoku na Reinharda Heydricha v Praze (27. května 1942) se gestapu při následném zátahu na české odbojáře podařilo odhalit a rozbít mnoho ilegálních protiněmeckých skupin.[4] Vzhledem k tomu, že členové těchto skupin byli zatčeni během stanného práva, mnoho z nich bylo krátce nato popraveno.[4] Poté, co byla odbojová skupina S21B prozrazena a její členové byli postupně zatýkáni,[4] přišel Jaroslava Faltu 3. července 1942[3] v Mečově také zatknout český četník.[5] Jaroslav tam tou dobou pracoval „na senách“ u strýce a četníkem nabízenou možnost útěku zavrhl, neboť si byl vědom, že by tím ohrozil svoji rodinu a stejně by si na dlouho tímto činem nepomohl.[5] Jeho zadržení proběhlo v době, kdy bylo právě ukončeno (odvoláno) druhé stanné právo (27. května 1942 – 3. července 1942)[5] a tím pádem Falta unikl okamžité popravě.[3][4]

Věznění, ...

Jaroslav Falta byl nejprve držen ve věznici gestapa v Hradci Králové a v Praze.[3][4] Dne 29. září 1942 byl odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem v Praze k trestu smrti.[3][4] Do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín byl přemístěn 10. října 1942 a odtud pak byl hromadným transportem s ostatními pomocníky (podporovateli) a příbuznými parašutistů deportován 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen.[5][6][7] Tam transport dorazil 23. října 1942 a následujícího dne (24. října 1942) byl Jan Falta v 16.06 hodin zavražděn[3][5] střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.[4][8]

Vyznamenání a ocenění

  • Po skončení druhé světové války byl Jaroslav Falta vyznamenán (in memoriam) Československým válečným křížem.[3][4][5]
  • V rámci uznání jeho mimořádných zásluh o Československou republiku byl dne 14. června 1948 Zemskou školní radou v Praze posmrtně jmenován definitivním ředitelem měšťanské školy dívčí v České Skalici.[3][4][5]
  • Na Faltův okrsek byl na jeho počest přejmenován VIII. sokolský okrsek Podkrkonošské župy Jiráskovy.[3][4][5]

Připomínky

  • Jeho jméno (Falta Jaroslav *20.7.1903) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][9]
  • Jeho jméno (JAROSLAV FALTA) je uvedeno na pamětní desce věnované obětem 2. světové války, která se nachází v České Skalici na fasádě domu na Husově náměstí 52.[10]
  • Na hřbitově v Rychnově nad Kněžnou se nachází kenotaf věnovaný Jaroslavu Faltovi, na symbolickém náhrobku je nápis: JAROSLAV FALTA IN MEMORIAM / *20.7.1903, UMUČEN V MAUTHAUSENU 24.10.1942[11]
  • Při příležitosti Památného dne sokolstva (8. října 2021) byl učiteli Jaroslavu Faltovi slavnostně odhalen u základní školy na náměstí v České Skalici kámen zmizelých (Stoplperstein).[5][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války . web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 . Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Falta Jaroslav *20.7.1903 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) . Encyklopedie Praha 2 cz . Falta Jaroslav *20.7.1903. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n VV. Jaroslav Falta . 2020-11-23, rev. 2021-04-27 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n BRENDEL, Bianca. Jaroslav Falta (1903 - 1942) . Raum der Namen, Mauthausen Memorial . (* 20.7.1903 Batňovice – Gestorben 24.10.1942 KL Mauthausen). Dostupné online. (němčina) 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p ŠPATENKOVÁ, Pavlína; REDAKCE. V České Skalici byly odhaleny Kameny zmizelých hned dvěma učitelům . Krílovedvorsko cz, 2021-10-11 . Jaroslav Falta (* 20. července 1903); Jaroslav Jaro Hofman (* 3. října 1886). Dostupné online. 
  6. ↑ Jaroslav Falta (* 20. 7. 1903 Batnowitz – 24.10.1942 KT Mauthausen, popraven) . Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 . Z „Prag-Pankratz“ do Malé pevnosti Terezín (MPT)) přemístěn dne 10.10.1942. V MPT byl vězněn až do 22.10.1942, pak deportace do KT Mauthausen, kde byl popraven 24.10.1942. Dostupné online. 
  7. ↑ Jaroslav Falta (* 20. 7. 1903 Batnowitz – 24. 10. 1942 popraven v KT Mauthausen) . Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 . Věznění před Mauthausenem: AD-Königgrätz, Pol.Gef.Theresienstadt; Datum odchodu transportu do Mauthausenu: 22. 10. 1942; datum příjezdu transportu do Mauthausenu: 23. 10. 1942.. Dostupné online. 
  8. ↑ Jaroslav Falta (1903 - 1942) . Mauthausen; Raum der Namen . (* 20.7.1903 v Batňovice – 24.10.1942 v Mauthausen). Dostupné online. 
  9. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) . Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) . Falta Jaroslav *20.7.1903. Dostupné online. 
  10. ↑ JEDLIČKA, František, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války . Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2022-11-03 . Umístění: Česká Skalice, Husovo náměstí 52, na fasádě domu; evidován: CZE5209-39171; GPS souřadnice: N50°23'39.88 E16°2'38 (50.3944681N, 16.0428689E). Dostupné online. 
  11. ↑ POCHOBRADSKÁ, Ivana. Kenotaf Jaroslav Falta . Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2006-10-15 . Umístění: Rychnov nad Kněžnou, Soukenická, hřbitov; Přibližní GPS souřadnice: N50°9'26.17 E16°16'17.54. Dostupné online. 
  12. ↑ REDAKCE. Sokolové si 8. října připomněli 80. výročí nejtemnějšího dne své historie odhalením Kamenů zmizelých . Zvičina TV cz, 2021-10-12 . V České Skalici byly před budovou základní školy v 16 hodin odhaleny Kameny zmizelých učitelům Jaroslavu (Jaro) Hofmanovi (* 3. 10. 1886 – umučen 28. 2. v Osvětimi) a Jaroslavu Faltovi (* 20. 7. 1903 – popraven 24. 10. 1942 v KT Mauthausenu).. Dostupné online. 

Literatura

  • JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. 1. vydání Praha: Naše vojsko, 1992; 190 stran, stran obrazových příloh; strana 121f; Dokumenty; svazek 228; ISBN 80-206-0112-0.
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3.

Související články

Externí odkazy