V dnešním světě je Japonský příkop téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debaty. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu, Japonský příkop upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti. Jak se technologie a trendy mění, Japonský příkop se stal horkým tématem, které nikdy nepřestane generovat titulky v médiích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Japonský příkop, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném světě.
Japonský příkop | |
---|---|
Geomorfologický tvar | hlubokomořský příkop |
Nejnižší bod | −8 046 metrů |
Délka | 800 km |
Souřadnice | 38°20′30″ s. š., 143°58′33″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Japonský příkop je hlubokomořský příkop v západní části Tichého oceánu. Leží zhruba 200 km východně od severní poloviny japonského ostrova Honšú. Od hory Erimo míří k jihozápadu, ale záhy se stáčí k jihojihozápadu a ve druhé polovině se opět stáčí k jihozápadu. Je 800 km dlouhý. Na severu navazuje na Kurilský příkop, na jihu na Boninský příkop. Dosahuje hloubky 8046 metrů.
Tichomořská deska se v Japonském příkopu podsunuje pod ochotskou desku. Na subdukční zónu jsou vázána zemětřesení a tsunami, například zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011.
Při průzkumu Japonského příkopu dosáhla japonsko-britská expedice v trojmístném plavidlu Shinkai 6000 hloubky 6526 metrů. V říjnu 2008 japonsko-britská expedice natočila v hloubce 7,7 km hejno ryb druhu Pseudoliparis amblystomopsis. Jsou to nejhlouběji natočené žijící ryby.[1]