V dnešním světě se Jana Hliňáková stal tématem rostoucího zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v akademické oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Jana Hliňáková se umístil jako téma neustálých debat a úvah. Od svých počátků až po současnost byl Jana Hliňáková předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, kteří se pokusili rozluštit jeho mnohostranné aspekty a pochopit jeho význam ve vývoji lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, ze kterých lze k Jana Hliňáková přistupovat, a analyzujeme jeho význam v současném světě.
Jana Hliňáková | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1927 (98 let) Košice ![]() |
Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jana Hliňáková (8. ledna 1927 Košice – po roce 1981?) byla slovenská herečka působící v Česku.
V roce 1951 vystudovala činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[1] V letech 1950–1951 hrála v Těšínském divadle, po absolutoriu si našla angažmá v Divadle bratří Mrštíků v Brně. V roce 1962 začala působit v Divadle pracujících v Gottwaldově, kde hrála ještě v roce 1979.[2]
Ve filmu se poprvé objevila ve snímku O kolečku, peru a vařiči (1950). Diváci ji mohli vidět i v televizních seriálech Slovácko sa nesúdí (1974) a Léto s Katkou (1975) a třídílné inscenaci namířené proti poúnorové emigraci Opustíš-li mne… (1979).