V tomto článku prozkoumáme téma Jan Umlauf z jedinečné a neotřelé perspektivy. Jan Umlauf je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí, a prostřednictvím tohoto psaní jej navrhujeme do hloubky analyzovat. Ponoříme se do vyčerpávající analýzy, která se snaží objasnit všechny relevantní aspekty Jan Umlauf, od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost, přes jeho možné důsledky do budoucna. K tomu budeme mít spolupráci odborníků v oboru a také svědectví lidí, kteří ve svém životě zblízka zažili vliv Jan Umlauf. Jsme si jisti, že tento článek poskytne úplnou a obohacující vizi tématu, které i dnes vyvolává debatu a fascinaci.
Jan Umlauf | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. května 1825 Mlýnice u Červené Vody ![]() |
Úmrtí | 9. ledna 1916 (ve věku 90 let) Kyšperk ![]() |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a fotograf |
Rodiče | Dominik Umlauf Marianna roz. Pubitschková |
Příbuzní | Ignác Umlauf bratr |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Umlauf (21. května 1825 Mlýnice[1] u Červené Vody – 9. ledna 1916, Kyšperk[2]) byl český akademický malíř a fotograf.
Narodil se jako třetí dítě do rodiny malíře a řezbáře Dominika Umlaufa (1792–1872) a jeho manželky Marianny, rozené Pubitschkové; oba rodiče pocházeli ze selského rodu. Otec vlastnil grunt a pro výtvarnou profesi neměl odborné vzdělání, ale dokázal se jí uživit. Oproti tomu jeho synové Ignác (Hynek 1821–1851) a Jan se stali malíři; studovali malířství na Akademii výtvarných umění v Praze a od roku 1839 na akademii ve Vídni. Mezi jinými byl ve Vídni jejich učitelem Josef Führich.
Na rozdíl od staršího, nadanějšího, avšak předčasně zemřelého bratra Ignáce (Hynka), který působil v zahraničí, se Jan vrátil do Kyšperka a věnoval se především chrámové malbě, jak oltářním obrazům, tak nástěnným malbám. Tehdy to byl i mimo velká města poměrně jistý zdroj obživy. Dále se věnoval portrétní malbě. Nepohrdl ani méně významnými zakázkami, například malbou terčů nebo znaků pro vývěsní štíty. O tom, že byl majetným občanem města, svědčilo mimo jiné jeho volební právo do obecního zastupitelstva, přiznávané na základě výše majetku.
Byl dvakrát ženatý, ale zemřel bez potomků. Dožil nevidomý.[3] Zemřel 9. ledna 1916 v Kyšperku. Pohřben byl v rodinné hrobce na zdejším hřbitově.
Byl autorem více než 300 oltářních obrazů a více než 20 křížových cest, do více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech
Vytvořil asi 400 portrétů, portrétoval mnoho předních měšťanů, jejich žen i dětí v Kyšperku, v Ústí nad Orlicí a jinde.
Jan patřil k průkopníkům fotografie. Fotografoval především krajiny z let 1865 až 1875, a to z okolí Letohradu a Příbrami.