Jan Tristan z Nevers

V tomto článku se zaměříme na téma Jan Tristan z Nevers, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých kruzích a oblastech. Po desetiletí byl Jan Tristan z Nevers předmětem studia, analýzy a reflexe a jeho význam dnes stále roste. V průběhu času Jan Tristan z Nevers ovlivňoval lidi, společnosti a komunity různými způsoby a generoval nekonečné názory, pozice a přístupy. Při této příležitosti se ponoříme do nejrelevantnějších, nejkontroverznějších a nejvýznamnějších aspektů Jan Tristan z Nevers, abychom se ponořili do jeho důležitosti a pochopili jeho vliv v různých kontextech.

Jan Tristan z Nevers
Narození8. dubna 1250
Damietta
Úmrtí3. srpna 1270 (ve věku 20 let)
Tunis
PohřbenKlášter Royaumont
OtecLudvík IX. Francouzský
MatkaMarkéta Provensálská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.

Život v době křížových výprav

Cesta do Tunisu roku 1270 (iluminace ze 14. století)

V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[1] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [2] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[3] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[4] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[5] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[5] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[7]

Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[8] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[6]

Ludvík IX. se roku 1267[10] i přes své chatrné zdraví[5] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[10] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[11] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[5] Onemocněl i Jan[12] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[11] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[6] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
Filip II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Adéla ze Champagne
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Balduin V. Henegavský
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
Markéta I. Flanderská
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Sancho III. Kastilský
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Blanka Navarrská
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
Eleonora Akvitánská
 
Jan Tristan
 
 
 
 
 
Alfons VII. Kastilský
 
 
Alfons II. Provensálský
 
 
 
 
 
 
Sancha Kastilská
 
 
Ramon Berenguer IV. Provensálský
 
 
 
 
 
 
Renier ze Sabranu
 
 
Garsenda ze Sabranu
 
 
 
 
 
 
Garsenda z Forcalquier
 
 
Markéta Provensálská
 
 
 
 
 
 
Humbert III. Savojský
 
 
Tomáš I. Savojský
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Viennois
 
 
Beatrix Savojská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. ze Ženevy
 
 
Markéta ze Ženevy
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Faucigny
 

Odkazy

Poznámky

  1. Roku 1251 se narodil Petr a roku 1253 Blanka[6]
  2. Odovi, kterému se stala osudnou účast na kruciátě a zahynul u Akkonu , se podařilo zplodit pouze samé dcery.[9]

Reference

  1. HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 14-409-82. S. 221. 
  2. Hrochová, str. 213
  3. Joinville, str. 116
  4. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 177. . 
  5. a b c d BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 206. Dále jen Křížové výpravy. 
  6. a b c www.fmg.ac
  7. Králové, str. 178
  8. www.fmg.ac
  9. www.mittelalter-genealogie.de
  10. a b Králové, str. 182
  11. a b Králové, str. 183
  12. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 203. 

Externí odkazy