V tomto článku se zaměříme na téma Jan Tristan z Nevers, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých kruzích a oblastech. Po desetiletí byl Jan Tristan z Nevers předmětem studia, analýzy a reflexe a jeho význam dnes stále roste. V průběhu času Jan Tristan z Nevers ovlivňoval lidi, společnosti a komunity různými způsoby a generoval nekonečné názory, pozice a přístupy. Při této příležitosti se ponoříme do nejrelevantnějších, nejkontroverznějších a nejvýznamnějších aspektů Jan Tristan z Nevers, abychom se ponořili do jeho důležitosti a pochopili jeho vliv v různých kontextech.
Jan Tristan z Nevers | |
---|---|
Narození | 8. dubna 1250 Damietta |
Úmrtí | 3. srpna 1270 (ve věku 20 let) Tunis |
Pohřben | Klášter Royaumont |
Otec | Ludvík IX. Francouzský |
Matka | Markéta Provensálská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta – 3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.
V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[1] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [2] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[3] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[4] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[5] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[5] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[7]
Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[8] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[6]
Ludvík IX. se roku 1267[10] i přes své chatrné zdraví[5] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[10] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[11] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[5] Onemocněl i Jan[12] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[11] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[6] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.