Jan Karel Hromádko

V dnešní době je Jan Karel Hromádko tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Postupem času získal Jan Karel Hromádko zásadní roli v různých aspektech každodenního života, ať už na pracovišti, v technologickém kontextu, v osobním životě nebo v jakékoli jiné oblasti. Význam Jan Karel Hromádko překonal bariéry a předsudky a stal se tématem obecného zájmu, které vyžaduje analýzu a reflexi. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Jan Karel Hromádko a jeho dopad na dnešní život.

Jan Karel Hromádko
Narození1735
Prostějov
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí9. července 1805 (ve věku 69–70 let)
Mikulov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánístavitel a zeměměřič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Karel Hromádko (1735 Prostějov – 9. července 1805 Mikulov[1]) byl moravský stavitel a zeměměřič, působící ve službách Ditrichštejnů. Je autorem řady kostelů, vybudovaných koncem 18. století na moravském ditrichštejnském panství.

Život a dílo

Jan Karel Hromádko se narodil roku 1735 v Prostějově. V roce 1763 byl přijat do služeb Ditrichštejnů jako inženýr. Stal se nástupcem Františka Antonína Grimma, působícího na stejné pozici. Jeho pracovní náplní byl návrh a realizace stavebních projektů na ditrichštejnském panství, dále kontrola stavu a zajišťování oprav vrchnostenských staveb.[2] Od roku 1770 působil také jako zemský zeměměřič pod vedením Jana Antonína Křoupala.[3] Zemřel roku 1805 v Mikulově. Jeho bratrem byl novoměstský stavební mistr František Hromádko, autor několika kostelů na novoměstském panství.[2]

Hlavní Hromádkovou pracovní náplní bylo zhotovování katastrálních map a stavebních situací. Z jeho činnosti jako architekta jsou nejvýznamnější projekty „typizovaných“ halových kostelů, realizované během obnovy farní sítě na ditrichštejnském panství koncem 18. století. Stylově vycházejí z projektů jeho předchůdce Františka Antonína Grimma.[2]

Galerie

  • Hlína - kostel svaté Kunhuty
    Hlína - kostel svaté Kunhuty
  • Klentnice - kostel sv. Jiří
    Klentnice - kostel sv. Jiří
  • Bulhary - kostel sv. Jiljí
    Bulhary - kostel sv. Jiljí
  • Nikolčice - kostel svatého Jakuba Staršího
    Nikolčice - kostel svatého Jakuba Staršího
  • Horní Věstonice - Kostel svaté Rosalie
    Horní Věstonice - Kostel svaté Rosalie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava v Mikulově
  2. ↑ a b c KONEČNÝ, Michal. "Civilní architektura" ve službách státu. Teoretická východiska, instituce, styl a tvůrci na Moravě 1750-1840.. Brno, 2014 . Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 178–179. Dále jen: "Civilní architektura" ve službách státu.. Dostupné online.
  3. ↑ "Civilní architektura" ve službách státu. s. 113
  4. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 669–670. 

Externí odkazy