Jan Jelínek (kazatel)

V příštím článku prozkoumáme fascinující svět Jan Jelínek (kazatel). Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Jan Jelínek (kazatel) předmětem studia a zájmu v různých oborech. V průběhu historie hrál Jan Jelínek (kazatel) klíčovou roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval tak rozmanité aspekty, jako je kultura, ekonomika, politika a technologie. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Jan Jelínek (kazatel), od jeho nejzákladnějších aspektů až po jeho nejmodernější implikace. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty, která vás povede k lepšímu pochopení důležitosti a významu Jan Jelínek (kazatel) v dnešním světě.

Jan Jelínek
Narození19. května 1912
Zelów
Kongresové Polsko
Úmrtí3. prosince 2009 (ve věku 97 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši
Povolánípastor a farář
ZaměstnavatelČeskobratrská církev evangelická
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (2019). Virtus et Fraternitas řtgm in memoriam (2021)
Nábož. vyznáníprotestantismus
Českobratrská církev evangelická
ChoťAnna Jelínková (od 1942)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jelínek (19. května 1912 Zelów – 3. prosince 2009 Praha) byl český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných za druhé světové války.[2] Dne 28. října 2019 mu prezident České republiky Miloš Zeman in memoriam propůjčil jedno z nejvyšších státních vyznamenání, a sice Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[3] Dne 2. června 2021 ho a jeho manželku Annu prezident Polska Andrzej Duda in memoriam vyznamenal medailí Virtus et Fraternitas.[4]

Osobní život

V době druhé světové války žil v komunitě volyňských Čechů, přesněji od roku 1937 žil v ukrajinském Kupičově jako kazatel. Pomáhal zde nejdříve Židům pronásledovaným Němci, později Ukrajincům a Polákům pronásledovaným ruskou armádou a Banderovci. Pomohl více než čtyřiceti lidem a zachránil nejméně deset životů. Pronásledované ukrýval na své faře.[2]

S manželkou později dobrovolně vstoupili do armády Ludvíka Svobody jako zdravotníci. S armádou se vrátili do Československa, kde se po skončení války usadili. V českých jednotkách získal několik válečných vyznamenání.

Kazatelské působení

  • 1937–1944 Kupičov, SSSR (dnes Ukrajina)
  • 1944–1946 vojenská služba
  • 1947–1952 Kralovice (vikář pro Valeč)
  • 1952–1958 Podbořany (vikář)
  • 1958–1960 vězněn
  • od 1960 v civilním zaměstnání[5]

Po návratu do vlasti působil jako vikář (pomocný farář) ve Valči, Podbořanech a Oráčově. Upadl v nepřízeň komunistického režimu. Roku 1958 byl odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Po propuštění nemohl dále působit jako farář a směl vykonávat pouze dělnické profese. K pastorační činnosti se navrátil v Podbořanech a pokračoval v ní i po sametové revoluci roku 1989. Zemřel v roce 2009.[6][7]

Roku 2022 mu byl v rodném Zelově odhalen pomník.[8]

Dílo

  • Pouštěj chléb svůj po vodě – kniha vzpomínek[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Aktuálně.cz. 2. června 2021. Dostupné online. .
  2. ↑ a b HŘÍDEL, Jan. Farář Jan Jelínek za války zachránil desítky životů. ČT24 . Česká televize, rev. 2008-07-22 . Dostupné online. 
  3. ↑ NOVOTNÁ, Karolína. Vyznamenání na Hradě: Bílého lva dostal obuvník Baťa či exprezident Klaus. iDNES.cz . MAFRA, 2019-10-28 . Dostupné online. 
  4. ↑ Polsko vyznamenalo české manžele, během války zachránili stovku lidí na Volyni. Aktuálně.cz . Economia, 2021-06-02 . Dostupné online. 
  5. ↑ Církev v proměnách času, str. 292, vyd. Kalich v ÚCN, Praha 1969
  6. ↑ PAMĚŤ NÁRODA. Jan Jelínek (1912 - 2009) - Životopis . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. 
  7. ↑ článek ke 100. výročí narození, str. 23-27. Věstník spolku Exulant č. 35 . 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  8. ↑ Informační věstník spolku EXULANT, 2023, č. 1 (55), s. 9.
  9. ↑ Pouštěj chléb svůj po vodě . Exulant, spolek. Dostupné online. 

Externí odkazy