Jan Bukáček

V tomto článku prozkoumáme dopad Jan Bukáček na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na ekonomiku až po svůj význam v kulturní sféře, Jan Bukáček zanechal významnou stopu v současné společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak Jan Bukáček formoval sociální dynamiku a vytvořil nové příležitosti a výzvy. Od svého vzniku vzbudil Jan Bukáček velký zájem a vyvolal vášnivé debaty, takže je klíčové pochopit jeho důležitost a význam v dnešním světě. Prostřednictvím holistického pohledu se tento článek snaží osvětlit různé aspekty Jan Bukáček a jeho vliv na různé sféry lidského života.

Jan Bukáček
Jan Bukáček
Jan Bukáček
Narození22. ledna 1861
Jimramov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. dubna 1940 (ve věku 79 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánísoudce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bukáček (22. ledna 1861 Jimramov[1] – 19. dubna 1940 Brno) byl moravský soudce a senátní prezident u Nejvyššího soudu.

Život

Narodil se v Jimramově, po studiu na německém gymnáziu v Moravské Třebové absolvoval právnickou fakultu v Praze a v roce 1885 po ukončení studií nastoupil u zemského soudu v Brně. Následně vystřídal řadu soudů v různých městech po celé Moravě, aby se v roce 1899 definitivně vrátil do Brna. V roce 1918 byl jmenován radou u Nejvyššího soudu, kde působil i v letech 1923–1931 jako senátní prezident (předseda senátu). Dne 5. října 1926 jej Nejvyšší soud zvolil náhradníkem Františka Vážného u Ústavního soudu, slib pak složil do rukou tehdejšího předsedy Ústavního soudu Karla Baxy 15. prosince téhož roku. Ve své funkci však skončil k 31. březnu 1931, kdy odešel do trvalé výslužby.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

  • LANGÁŠEK, Tomáš. Ústavní soud Československé republiky a jeho osudy v letech 1920–1948. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 319 s. ISBN 978-80-7380-347-6. 
  • Josef Dobiáš, Galerie významných rodáků a osobností spojených s vývojem městečka, in: Jimramov 1361–2011, Jimramov 2011, s. 170.

Externí odkazy