Jan Blesík

V tomto článku se podrobně podíváme na téma Jan Blesík. V průběhu historie hrál Jan Blesík klíčovou roli v mnoha kontextech a situacích. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Jan Blesík předmětem studia a debat odborníků v této oblasti. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do fascinujícího světa Jan Blesík, prozkoumáme jeho různé aspekty a objevíme jeho dopad na různé aspekty společnosti. Ponoříme se do jeho historického významu, jeho současných důsledků a budoucích perspektiv souvisejících s Jan Blesík.

Jan Blesík
Osobní údaje
Datum narození23. června 1909
Místo narozeníUherské Hradiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí14. června 1985 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíSenohraby
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníkatolický kněz, kněz, hudební skladatel a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

P. Jan Blesík (23. června 1909, Uherské Hradiště[1] – 14. června 1985, Senohraby) byl římskokatolický kněz, redemptorista a spisovatel.

Život

Pánu se zasvětil 9. října 1928. Knězem Kristovým se stal 24. června 1934. Působil jako misionář, kazatel a zpovědník nejprve v Českých Budějovicích, po roce 1945 žil v klášterní komunitě v Praze. Patřil mezi deset nejznámějších řeholníků v českých zemích, [2] kteří byli v roce 1950 zatčeni a odsouzeni v následujícím monstrprocesu Machalka a spol. Zatčení a odsouzení významných představitelů řeholních společenství bylo přípravou na tzv. Akci K, tedy likvidaci klášterů.[3] Samotný soud se konal jen tři týdny po zatčení řeholníků.[4] Jan Blesík byl odsouzen na 15 let vězení, propuštěn byl v roce 1960 a dožil v Praze v soukromí. Vypomáhal u kostela svatého Kajetána a jako výpomocný duchovní v katedrále sv. Víta. Zemřel v Charitním domově v Senohrabech 14. června 1985. Pohřben byl 21. června 1985 na Vyšehradě.

Spojoval v sobě obrovský smysl pro humor s hlubokým duchovním vhledem do lidské duše. Jeho charisma by se dalo nazvat kardiognozí. V koncentráku, když náhodou někde míjel ty největší grázly, vždy je zdravil. Když se jeho kamarádi divili, co to dělá, odpovídal: Já nezdravím je, ale jejich anděla strážného...

Odkazy

Publikace

  • U Sv. Kajetána pod Hradem pražským: bývalé divadlo J.K. Tyla, Praha 1947
  • Z pamětí Libějovic, Praha 1948

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Uherské Hradiště
  2. ↑ Archivovaná kopie. cssr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-24. 
  3. ↑ http://www.totalita.cz/cirkev/cir_04.php
  4. ↑ http://jhspecial.webpark.cz/6_00_cirkev.htm[nedostupný zdroj]

Literatura

Externí odkazy