Jakov Melnikov

V moderním světě se Jakov Melnikov stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už svým dopadem na zdraví, ekonomiku, životní prostředí nebo kulturu, Jakov Melnikov upoutal pozornost odborníků i občanů. Jak se přesouváme do 21. století, důležitost porozumění a řešení Jakov Melnikov je stále naléhavější. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Jakov Melnikov, analyzovat jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu si klade za cíl osvětlit problém, který nejen ovlivňuje naše životy na individuální úrovni, ale má také rozsáhlé dopady na společnost jako celek.

Jakov Melnikov
Jakov Melnikov
Jakov Melnikov
Celé jménoЯков Фёдорович Мельников
Jakov Fjodorovič Melnikov
Datum narození13. ledna 1896
Místo narozeníMoskva, Rusko
Datum úmrtí12. července 1960 (ve věku 64 let)
Místo úmrtíMoskva, Ruská SFSR, SSSR
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentaceod 1923
Konec kariéry1940
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
bronz 1923 Stockholm víceboj

Jakov Fjodorovič Melnikov (rusky Я́ков Фёдорович Ме́льников; 13. ledna 1896 Moskva – 12. července 1960 Moskva) byl ruský a sovětský rychlobruslař.

Pocházel ze třinácti dětí narozených v moskevské dělnické rodině. Závodnímu rychlobruslení se věnoval v letech 1914 až 1940. Získal jedenáct titulů ruského a sovětského mistra ve víceboji (1915, 1917, 1918, 1919, 1922, 1924, 1927, 1928, 1933, 1934 a 1935). V roce 1923 vybojoval bronzovou medaili na Mistrovství světa ve víceboji, na které byl pozván, přestože Sovětský svaz tehdy nebyl členem Mezinárodní bruslařské unie. Ve stejném roce obsadil čtvrté místo na Mistrovství Evropy. V letech 1927 a 1935 zvítězil dělnických mistrovstvích Evropy, které pořádala Rudá sportovní internacionála, na Mezinárodní dělnické spartakiádě roku 1928 v Oslu vyhrál závody na 5000 metrů a 10 000 metrů. Vytvořil 27 národních rychlobruslařských rekordů. V roce 1934 získal odznak zasloužilého mistra sportu s pořadovým číslem 1. Po ukončení kariéry byl Melnikov trenérem i rozhodčím a také bojoval ve velké vlastenecké válce. Po jeho smrti se začal pořádat Memoriál Jakova Melnikova.

Osobní rekordy

  • 500 m – 44,0
  • 1500 m – 2:23,0
  • 5000 m – 8:30,3
  • 10 000 m – 17:38,7

Externí odkazy