Jaderný dualismus

V současném světě získal Jaderný dualismus nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho roli v populární kultuře nebo jeho významu v akademické sféře, Jaderný dualismus se stal opakujícím se tématem konverzací. Ve skutečnosti není překvapivé, že Jaderný dualismus je předmětem debat a analýz v mnoha oblastech, protože jeho vliv se rozšiřuje do mnoha aspektů moderního života. V tomto článku prozkoumáme fenomén Jaderný dualismus do hloubky, zaměříme se na jeho různé aspekty a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu.

Stavba buňky nálevníka; pod číslem 3 je makronukleus, pod číslem 4 je mikronukleus

Jaderný dualismus je přítomnost dvou typů buněčných jader v jedné buňce, přičemž obě jádra obsahují stejnou genetickou informaci, ale zpravidla vypadají odlišně. Těmito dvěma druhy jader jsou obvykle mikronukleus a makronukleus. Mikronukleus je obvykle menších rozměrů a umožňuje především uchovávání a rekombinaci genetické informace. Má jen nepatrnou genovou expresi. Makronukleus je v typickém případě větší a účastní se udržování a regulace životních funkcí (díky expresi genů), čímž přímo ovlivňuje fenotyp.

Přítomnost jaderného dualismu je typická pro všechny nálevníky (Ciliophora) a pro některá stadia (agamonty) dírkonošců (Foraminifera), jako je Rotaliella heterokaryotica. Co se týče nálevníků, jako je třeba modelová trepka (Paramecium), při pohlavním rozmnožování (tzv. konjugaci) se makronukleus rozpadá a z mikronukleu často složitým způsobem vznikají haploidní jádra, která si oba partneři vymění.

Literatura

  • HAUSMANN, Klaus; HOLZMANN, Norbert. Protozoologie. Praha: Academia, 2003.