Jablonského diagram

V dnešní době se Jablonského diagram stal tématem zájmu mnoha lidí po celém světě. Ať už pro svůj dopad na společnost, svůj význam v historii, svůj vliv na populární kulturu nebo z jakéhokoli jiného důvodu, Jablonského diagram upoutal pozornost jednotlivců různého věku, pohlaví a národností. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Jablonského diagram a prodiskutujeme jeho význam v dnešní době. Od jeho dopadu na blahobyt lidí až po jeho roli v globální ekonomice, budeme studovat všechny aspekty související s Jablonského diagram, abychom poskytli úplnou a obohacující vizi na toto téma. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Jablonského diagram a objevit vše, co se skrývá za jeho významem!

Jablonského diagram ukazující excitaci molekuly A do singletového excitovaného stavu (1A*) následovaný mezisystémovým přechodem do tripletového stavu (3A), který relaxuje do základního stav fosforescencí.

Jablonského diagram je v molekulární spektroskopii graf, který znázorňuje elektronové stavy molekuly a přechody mezi nimi. Stavy jsou uspořádány svisle podle energie a vodorovně sdruženy podle spinové multiplicity. Nezářivé přechody jsou znázorněny vlnitými šipkami a zářivé přechody přímými šipkami. Vibrační základní stavy každého elektronového stavu jsou znázorněny silnými čarami, vyšší vibrační stavy tenčími čarami.[1] Diagram je pojmenovaný po polském fyzikovi Aleksandru Jabłońském.[2]

Přechody

Jablonského diagram znázorňující vibrační úrovně pro absorpci, nezářivý rozpad a fluorescenci

K zářivým přechodům patří absorpce fotonu, při které dochází k přechodu na vyšší energetickou úroveň, a emisi fotonu, při které dochází k přechodu na nižší úroveň. Existuje několik mechanismů nezářivých přechodů, které se v grafu vyznačují odlišně. Relaxace excitovaného stavu na jeho nejnižší vibrační hladinu se nazývá relaxace vibrační energie. Tento proces zahrnuje disipaci energie z molekuly do jejího okolí a proto u izolovaných molekul k němu nemůže docházet. Druhým typem nezářivého přechodu je interní konverze (anglicky internal conversion, IC), ke které dochází, když vibrační stav elektronově excitovaného stavu se může pár s vibračním stavem nižšího elektronového stavu. Třetím typem je mezisystémový přechod (anglicky intersystem crossing, ISC); jde o přechod do stavu s jinou spinovou násobností. V molekulách s rozsáhlými spinově-orbitálními vazbami je mezisystémový přechod mnohem důležitější než v molekulách, které vykazují pouze malou spinově-orbitální vazbu. ISC může být následován fosforescencí.

Jablonského diagram reprezentující Försterův rezonanční přenos energie (FRET)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jablonski diagram na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Atkins a de Paula 2006, s. 494.
  2. ↑ Jabłoński 1933.

Literatura

Související články

Externí odkazy