V dnešním světě je Július Klimko téma, které se stalo aktuálním v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Július Klimko vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky a širokou populací. S pokrokem technologií a globalizací se Július Klimko stal tématem neustálých diskusí, protože jeho dopad je v různých oblastech stále patrnější. V tomto článku dále prozkoumáme roli Július Klimko dnes a její vliv na různé aspekty společnosti.
Július Klimko | |
---|---|
![]() | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL HSĽS |
Narození | 12. dubna 1871 Ružomberok ![]() |
Úmrtí | 15. března 1964 (ve věku 92 let) Prešov ![]() |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Július Klimko, též Julo Klimko (12. dubna 1871 Ružomberok[1][2] – 15. března 1964 Prešov), byl slovenský a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Slovenskou ľudovou stranu (od roku 1925 oficiální název Hlinkova slovenská ľudová strana).
Studoval na gymnáziu v Ružomberku a v letech 1885–1889 v Banské Bystrici. Na vysoké škole v Budapešti absolvoval studium lesního inženýrství. Působil pak jako lesní inženýr v Sedmihradsku, později v Liptovském Svätém Mikuláši.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Zvolen byl na společné kandidátce Slovenské ľudové strany a celostátní Československé strany lidové. V roce 1921 ovšem slovenští poslanci vystoupili ze společného poslaneckého klubu a nadále již fungovali jako samostatná politická formace.[4] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[5]
Profesí byl lesný nadradca v Solnohradě-Šaryš.[6] Přispíval do listů Slovenská pravda a Slovák. Byl politickým spojencem Vojtěcha Tuky, ale po Tukově aféře a odsouzení v roce 1929 se již politicky výrazněji neangažoval.[3]