Ján Janček

V dnešním světě je Ján Janček téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po vědu se Ján Janček stal předmětem zájmu společnosti jako celku. Jak svět postupuje v technologii a čelí novým výzvám, je důležité analyzovat a pochopit význam Ján Janček v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ján Janček a jak to ovlivnilo dnešní svět. Od svého vzniku až po možné budoucí důsledky je Ján Janček tématem, které si zaslouží pozornost všech.

Ján Janček
Ján Janček
Ján Janček
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Ve funkci:
1929 – 1933
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNaRS
agrární strana
Narození13. února 1881
Ružomberok
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1933 (ve věku 52 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel a politik
CommonsJán Janček
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Janček (13. února 1881 Ružomberok[1][2] – 4. října 1933 Bratislava[1]) byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, později za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

Po středoškolském a dalším studiu se dále vzdělával v Belgii, Nizozemsku a USA. Byl spoluzakladatelem slovenského Sokola v USA. Byl signatářem Pittsburské dohody a organizátorem československých legií v Rusku. Vydával časopis Slovenské hlasy pro slovenské legionáře a slovenské zajatce. Během první republiky se prezentoval jako zastánce státní jednoty Československa a odpůrce autonomie.[3][4]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1920 za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), se kterou Slovenská národní a rolnická strana roku 1922 splynula. Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1929.[5] Po jeho smrti jej na poslaneckém postu vystřídal Fedor Ruppeldt.[6]

Podle údajů k roku 1930 byl profesí starostou Ružomberku a bývalým legionářem.[7] Starostou Ružomberku byl zvolen roku 1927.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS . Matica slovenská, 1982 . S. 253. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105. 
  3. ↑ Výročí v říjnu 2008 . cesi.sk . Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b 293. schůze . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  5. ↑ Ján Janček . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Externí odkazy