V tomto článku důkladně prozkoumáme Ján Čech, téma, které v poslední době upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Ján Čech je téma, které vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech, a je důležité pochopit jeho význam a důsledky v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Ján Čech, zaměříme se na jeho nejdůležitější aspekty a analyzujeme jeho dnešní dopad. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, jeho vývoje a jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Doufáme, že tento článek poskytne úplný a obohacující přehled o Ján Čech a vyzve čtenáře, aby prohloubili své znalosti a porozumění tomuto velmi relevantnímu tématu.
JUDr. Ján Čech | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Slovenské národní rady | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | čs. soc. dem. KSS (KSČ) |
Narození | 5. června 1915 Tisovec ![]() |
Úmrtí | 24. října 1998 (ve věku 83 let) Praha ![]() |
Děti | Ján Čech |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ján Čech (5. června 1915[1][2] Tisovec[2] – 24. října 1998 Praha[3]) byl slovenský a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska (respektive za KSČ).
Už během vysokoškolských studií byl politicky aktivní a levicově orientován v studentském hnutí. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Za tzv. Slovenského štátu byl do roku 1944 pracovníkem slovenského ministerstva hospodářství.[2]
V rámci sociálně demokratické strany představoval levicové křídlo. Udržoval kontakty s V. ilegálním vedením KSS /slovenské územní organizace KSČ (K.Šmidke, G.Husák, L.Novomeský, byla vytvořena už v době tzv. druhé čs. republiky, tj. od října 1938 do března 1939/. Účastnil se Slovenského národního povstání. Bojoval v partyzánské brigádě Za slobodu Slovanov.[4] V září 1944 byl na slučovacím sjezdu sociálních demokratů a komunistů v Banské Bystrici zvolen místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[4][5]
Po roce 1945 působil jako hospodářský pracovník[4] a politik. Od června 1945 do 14. září 1945 zastával funkci místopředsedy Slovenské národní rady.[2][6] V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.[7] V letech 1945-1946 byl i poslancem celostátního Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946.[8]
V 50. letech působil jako předseda Osidlovacího úřadu, který měl na starosti realizaci československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva mezi oběma státy. Podle vzpomínek Ladislava Šimoviče kritizoval Čecha jeho nadřízený Július Ďuriš za neplnění příkazů ÚV KSS ohledně důsledně třídního výběru maďarských rodin z Československa, určených pro vysídlení do Maďarska. Byl proto z čela úřadu odvolán. Pak byl přesunut do ředitelství tabákového průmyslu a později na úřednické místo do Prahy.[9]
Jeho syn Prof. PhDr. Ján Čech, CSc.(narozen 1946) je slovenský psycholog a vysokoškolský učitel.[3] Jeho bratrem byl odbojář a funkcionář Gustáv Čech (1912–???).[2] Jeho švagrem byl Ladislav Šimovič, poválečný československý diplomat a státní úředník. Společně byli aktivní v levicových opozičních kruzích za slovenského štátu.[9]