Inka Machulková

V tomto článku bude k Inka Machulková přistupováno z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho důležitosti a relevance dnes. Během čtení budou analyzovány klíčové aspekty související s Inka Machulková, od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Budou zkoumány různé úhly pohledu a názory odborníků na toto téma, aby bylo možné nabídnout komplexní a obohacující vizi Inka Machulková. Stejně tak budou prezentovány konkrétní příklady a případové studie, které čtenáři umožní lépe porozumět významu a použití Inka Machulková v každodenním životě. Tento článek se snaží poskytnout globální a kompletní vizi Inka Machulková s cílem přispět k poznání a pochopení tohoto širokého a významného tématu.

Inka Machulková
Rodné jménoOlga Popková
Narození8. listopadu 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. března 2014 (ve věku 80 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Povoláníspisovatelka, básnířka a překladatelka
Témataliteratura a překlad
DětiMarc Schmolling
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Inka Machulková, rodným jménem Olga Popková, později Schmolling, (8. listopadu 1933 Praha – 27. března 2014 Mnichov) byla česká básnířka, jedna z nejvýraznějších představitelek české beatnické poezie.[1]

Roku 1952 maturovala na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské v Praze, poté dálkově vystudovala chemii na Vysoké škole chemicko-technologické, absolvovala roku 1960. V padesátých a šedesátých letech prošla několika zaměstnáními (vývojářka, závoznice, pomocná dělnice, laborantka, překladatelka v Ústavu pro výzkum motorových vozidel, statistka ve Filmovém studiu Barrandov). Roku 1968 emigrovala do Západního Německa a usadila se v Mnichově.[2] Zde pracovala ve filmovém studiu Bavaria Atelier, v chemických firmách Linde a Siemens, v Bavorské státní knihovně, ale často byla též nezaměstnaná. Jejími syny jsou fotograf Jan Schmolling a jazzový klavírista Marc Schmolling. Zemřela v Mnichově ve věku 80 let.[3]

Již v šedesátých letech přispívala do různých literárních periodik. Později vydala několik sbírek, mezi něž patří například Kahúčú, Neúplný čas mokré trávy a Probuzení hráči. Roku 2010 vydala sbírku Zamkni les a pojď, která sestává z básní z šedesátých let.[1]

Reference

  1. ↑ a b BEZR, Ondřej. Symbol „zlatých šedesátých“ Inka Machulková vybírá ze své minulosti. iDNES.cz . MAFRA, 2010-01-27 . Dostupné online. 
  2. ↑ SVOZIL, Bohumil; JAREŠ, Michal. Inka Machulková . Slovník české literatury, rev. 2014-05-06 . Dostupné online. 
  3. ↑ BLAŽEJOVSKÁ, Alena. Úmrtí: Inka Machulková. Český rozhlas Brno . Český rozhlas, 2014-04-10 . Dostupné online.