Ingvaeoni
V dnešním světě je Ingvaeoni téma, které se stalo aktuálním v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na ekonomiku a politiku se Ingvaeoni stal základním prvkem, který je dnes třeba brát v úvahu. V průběhu let Ingvaeoni vyvolal debaty, kontroverze a různé pozice, které poznamenaly způsob, jakým jej vnímáme a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů obklopujících Ingvaeoni, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho důležitost a důsledky, které má na náš každodenní život.
Ingvaeoni či Ingaevoni byla západogermánská kulturní skupina žijící ve starověku podél pobřeží Severního moře v oblastech Jutska, Holštýnska a Fríska. Kmeny v této oblasti zahrnovaly Fríse, Chauky, Sasy a Juty.
Jméno Ingvaeoni je spíše používáno moderními redaktory nebo překladateli. Jde pravděpodobně o správnou formu, protože může být vytvořeno etymologicky znamenajíc „syn Yngveho“, který se později vyskytuje jako skandinávské božské jméno.[1] Proto se předpokládaná společná skupina úzce souvisejících nářečí „Ingvaeonů“ nazývá ingvaeonská nebo jako Severomořští Germáni.[2]
Plinius starší asi v roce 80 n. l. ve svém díle Naturalis historia (IV.28) uvádí Ingvaeony jako jednu z pěti germánských ras, dalšími jsou Vandalové, Istaveoni, Herminoni a Bastarnové. Podle něj byli Ingvaeoni tvořeni Kimbry, Teutony a Chauky.
Odkazy
Reference
- ↑ Tacitus, Angricola and Germania, translated by Harold Mattingly, revised by J.B. Rives, Penguin Books 2009, Germania, 2 and note 6.
- ↑ Sonderegger, Stefan (1979). Grundzüge deutscher Sprachgeschichte. Diachronie des Sprachsystems, vol. I: Einführung – Genealogie – Konstanten. Berlin/New York: Walter de Gruyter; Ingerid Dal, "2.1: Altniderdeutsch u. seine Vorstufen" in Gerhard Cordes, Dieter Möhn, eds. Handbuch zur Niederdeutschen Sprach und Literaturwissenschaft.1983.
