V článku o Ingerid Dánská se ponoříme do tématu velkého významu a zájmu široké veřejnosti. V několika následujících řádcích prozkoumáme toto téma do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a nabídneme kompletní a detailní vizi. Od svého dopadu na společnost až po globální důsledky je Ingerid Dánská tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Doufáme, že prostřednictvím dat, posudků a odborných analýz vneseme světlo do tohoto tématu a poskytneme našim čtenářům hluboké a obohacující porozumění.
| Ingerid Dánská | |
|---|---|
| norská královna | |
| Doba vlády | 1067–1093 |
| Úmrtí | po r. 1093 |
| Manžel | Olaf III. Norský |
| Otec | Sven II. Dánský |
| Příbuzní | Sigrid Svendsdatter, Sven Křižák, Knut IV. Dánský, Harald III. Dánský, Olaf I. Dánský, Erik I. Dánský, Niels Dánský a Svend Tronkræver (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ingerid Swendsdatter Dánská († po r. 1093), nazývaná také Ingrid, byla norská královna, manželka Olafa III.
Ingerid byla dcerou krále Svena II Dánského. Není známo, která ze Svenových manželek nebo konkubín byla její matkou.[1]
Za Olafa se provdala kolem v roce 1067. Toto manželství bylo součástí mírové smlouvy mezi Dánskem a Norskem. Aby se toto spojenectví ještě posílilo, její nevlastní bratr Olaf I. Dánský se oženil s Ingegerdou Norskou, sestrou jejího nového manžela.[2]
O Ingerid jako královně není příliš informací. S Olafem neměli potomky a po jeho smrti v roce 1093 se vdova podle tradičního vyprávění vdala za Sveina Brynjulfssona z Aurlandu, se kterým prý měla dceru Hallkattlu[3]. Zřejmě se po smrti krále Olafa stáhla z veřejného života a nic nenaznačuje, že poté hrála nějakou roli v politice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingerid of Denmark na anglické Wikipedii.
| Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alžběta Kyjevská |
1067–1093 Ingerid Dánská |
Nástupce: Markéta Fredkulla |