Ingegerda Švédská

V dnešním světě upoutal Ingegerda Švédská pozornost milionů lidí po celém světě. Tento fenomén se stal aktuálním v různých oblastech, od populární kultury po politiku a technologii. S významným dopadem na společnost se Ingegerda Švédská stal předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho důsledky a důsledky. Od svého vzniku vzbuzuje Ingegerda Švédská velký zájem a diskuse mezi odborníky i laickou veřejností. V tomto článku důkladně prozkoumáme původ, vývoj a dopady Ingegerda Švédská a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života.

Svatá
Ingegerda Švédská
Narození1001
Švédsko
Úmrtí10. února 1050 (ve věku 48–49 let)
Veliký Novgorod
Místo pohřbeníKatedrála svaté Sofie
Povolánívelkokníže
ChoťJaroslav I. Moudrý[1][2][3][4][5]
DětiAlžběta Kyjevská[4]
Anastázie Rurikovna[4]
Anna Kyjevská[4]
Izjaslav I. Kyjevský
Svjatoslav II. Jaroslavič
Vsevolod I. Kyjevský[4]
… více na Wikidatech
RodičeOlof Skötkonung[1][2][3][4] a Estrid Obodritská[4]
RodMunsövci
PříbuzníAstrid Olofsdotter, Jakob Anund a Emund Gammal (sourozenci)
Ingegerda Norská a Maria Haraldsdotter (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingegerda Olofsdotter Švédská (okolo r. 1000 – 10. února 1050) byla švédská princezna a kyjevská kněžna jako manželka Jaroslava Moudrého. Byla dcerou švédského krále Olofa Skötkonunga a Estrid Obodritské. Pravoslavná církev ji uznává jako svatou Annu z Novgorodu zejména díky chrámům, které založila v Kyjevě a Novgorodu .

Ingegerda nebo sv. Anna je někdy zaměňována s matkou knížete sv. Vladimíra I., hlavně protože Jaroslav a Ingegerda měli také syna jménem Vladimír. Ve skutečnosti byl sv. Vladimír I. otcem Jaroslava Moudrého.

Život

V roce 1016 bylo rozhodnuto, že mírové vztahy mezi Norskem a Švédskem stvrdí manželský svazek. Šlechtici ze Švédska i z Norska se pokoušeli sjednat sňatek krále Olafa II. Norského s princeznou Ingegerdou. Král Olof však svou dceru narozenou v manželství provdal za kyjevského knížete Jaroslava Moudrého.[6] Olaf Norský se oženil s Ingegerdinou nevlastní sestrou, Olofovou nemanželskou dcerou Astrid Olofsdotter.

Sňatek Ingegerdy a Jaroslava se uskutečnil v roce 1019. V nové domovině jí změnili jméno na řecké Irena. Pod dohledem svého manžela Ingegerda zahájila stavbu kyjevského chrámu sv. Sofie a také chrámu sv. Sofie v Novgorodu. S manželem měla šest synů a čtyři dcery, pozdější královny Francie, Uherska a Norska. Ingegerda zemřela 10. února 1050 a je pohřbena v kyjevském chrámu sv. Žofie.

Potomci

Reference

  1. ↑ a b Анна. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  2. ↑ a b Анна, святые русские. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
  3. ↑ a b Alexandr Ivanovič Ponomarjov: Анна. In: Pravoslavná teologická encyklopedie, svazek 1. 1900.
  4. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  5. ↑ Dostupné online. .
  6. ↑ Yaroslav the Wise (Encyclopedia of Ukraine, vol. 5. 1993)

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingegerd Olofsdotter of Sweden na anglické Wikipedii.