Inge I. Norský
V tomto článku budeme podrobně analyzovat Inge I. Norský, téma, které v posledních letech získalo velký význam. Inge I. Norský je koncept široce studovaný v různých oblastech, od psychologie po ekonomii, včetně sociologie a politiky. V průběhu historie byl Inge I. Norský předmětem debat a úvah odborníků a akademiků i veřejného mínění obecně. V tomto smyslu je nanejvýš důležité prohloubit znalosti a porozumění Inge I. Norský, abychom dosáhli širší a jasnější představy o jeho dopadu na společnost a každodenní život. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme prozkoumat různé dimenze a aspekty Inge I. Norský s cílem obohatit debatu a podpořit kritickou reflexi na toto téma.
| Inge I. Haraldsson | |
|---|---|
| norský král | |
 Inge Haraldsson je jako dítě v bitvě zmrzačen, ilustrace Wilhelma Wetlesena. | |
| Doba vlády | 1136–1161 |
| Narození | 1135 |
| Úmrtí | 3. února 1161 |
| Předchůdce | Harald IV. Norský |
| Nástupce | Haakon II. Norský Magnus V. Norský |
| Otec | Harald IV. Norský |
| Matka | Ingrid Ragnvaldsdotter |
| Příbuzní | Brigida Haraldsdotter, Margaret Haraldsdatter, Magnus Haraldsson, Øystein Haraldsson, Sigurd II. Norský, Magnus II. Švédský, Orm Ivarsson a Maria (?) (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Inge I. Haraldsson (staroseversky: Ingi Haraldsson; 1135 – 3. února 1161) byl norský král v letech 1136–1161. Bývá označovaný i jako Inge Hrbáč (Inge Krokrygg), tento přívlastek se však neobjevuje ve středověkých zdrojích. Ságy Morkinskinna a Heimskringla píší, že jeho hrb vznikl v důsledku toho, že ho jeden strážců v roce 1137 přinesl do bitvy, Saxo Grammaticus naopak tvrdí, že ho jako malého upustila služka na podlahu.
Spoluvláda
Inge byl jediným synem Haralda IV narozeným v manželství, v té době ale legitimita nebyl důležitým faktorem při nástupnictví na trůn. Ingeho vychoval Ögmund nebo také Ámund Gyrðarson ve východním Norsku.
Když jeho otce nechal v roce 1136 zavraždit uchazeč o trůn Sigurd Slembe, Inge byl společně se svými nevlastními bratry Sigurdem a Magnusem prohlášen králem. Jejich ochránci spojili síly proti Sigurdovi Slembemu a jeho spojenci, předchozímu králi Magnusovi IV. V roce 1139 v bitvě u Holmengrå Magnus IV. zemřel a Sigurd Slembe byl poté popraven.
Následovalo období míru. Během dětství bratrů Sigurda, Ingeho a Magnuse norská šlechta spolupracovala na vládě a králům radila (prominentní roli hrála Ingeho matka Ingrid Ragnvaldsdotter). V roce 1142 připlul další ze synů Haralda IV. Øystein Haraldsson ze Skotska. Jeho původ byl uznán, protože sám Harald IV. přiznával, že má v zahraničí syna. Øystein se tak stal dalším spoluvládcem. Mladý Magnus naopak zemřel někdy v průběhu čtyřicátých let. Zdá se, že rozdělení země mezi bratry nebylo teritoriální, ale že každý z nich měl stejnou pozici ve všech částech Norska.
Konflikty s bratry
Mezi dorůstajícími bratry však rostla nevraživost (částečně situaci způsobovala smrt jejich starých rádců). V roce 1155 se všichni tři měli sejít v Bergenu, aby se pokusili zachovat mír. Inge obvinil Sigurda a Øysteina, že ho plánují připravit o trůn. Sigurd nařčení odmítl, ale o několik dní později byl jeden z Ingeho strážců zabit jedním ze Sigurdových. Na radu své matky Ingrid a rádce Gregoria Dagssona Inge nařídil útok na dům, ve kterém Sigurd bydlel. Sigurd měl jen málo mužů, a tak byl 6. února 1155 zabit.
Øystein na sjednanou schůzku přijel pozdě, až po Sigurdově vraždě (která v podstatě odstartovala druhou fázi norských občanských válek). Mezi ním a Ingem byl sjednán mír, ale ten nevydržel dlouho. Ságy tvrdí, že Øystein a Sigurd se snažili připravit Ingeho o královský titul a rozdělit si království jen mezi sebou, ale někteří historici tento argument berou jen jako omluvu pro Ingeho násilné činy.
V roce 1157 Inge i Øystein shromáždili své síly a připravili se na konfrontaci. Ingeho síly byli silnější než vojsko jeho bratra a když se na západním pobřeží poblíž Mosteru setkali, Øysteinovo vojsko se rozpustilo. Øystein byl nucen utéct, ale později toho roku byl v Bohuslänu zadržen a zabit.
Inge tak byl posledním přeživším z bratrů. Příznivci Sigurda a Øysteina se však spojili pod Sigurdovým synem Haakonem II. a obnovili boj proti Ingemu. Dne 3. února 1161 vedl Inge své muže do boje proti Haakonovi poblíž Osla. Mnoho z jeho mužů přeběhlo na druhou stranu a Inge byl poražen a zabit. Pohřbený byl v kostele sv. Hallvarda v Oslu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inge I of Norway na anglické Wikipedii.
Literatura
- Matthew James Driscoll (ed.); (1995). Agrip Af Noregskonungasogum. Viking Society for Northern Research. ISBN 0-903521-27-X
- Kari Ellen Gade & Theodore Murdock Andersson (eds.); (2000) . Cornell University Press. ISBN 0-8014-3694-X
- Alison Finlay; editor and translator (2004). Fagrskinna, a Catalogue of the Kings of Norway. Brill Academic Publishers. ISBN 90-04-13172-8
- Snorri Sturluson; translator Lee M. Hollander (repr. 1991). Heimskringla : History of the Kings of Norway. University of Texas Press. ISBN 0-292-73061-6
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Inge I. Norský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Harald IV. Norský |
|
Norský král 1136–1161 se Sigurdem II. (1136–1155) a Magnusem IV. (1137–1139) a Øysteinem Haraldssonem (1142–1157) a Haraldem II. (1157–1161) |
|
Nástupce: Haakon II. Norský Magnus V. Norský |