Ignác Theodor Petera

V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Ignác Theodor Petera a analyzujeme jeho mnohé aspekty a možné důsledky. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do hloubkové analýzy Ignác Theodor Petera, abychom pochopili jeho dopad v různých oblastech. Budeme se zabývat různými pohledy a názory na Ignác Theodor Petera s cílem nabídnout komplexní a vyvážený pohled na toto téma. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme našim čtenářům hlubší porozumění Ignác Theodor Petera a podpoříme kritické zamyšlení nad jeho důležitostí v našich životech.

Ignác Theodor Petera
Narození31. července 1840
Pecka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. června 1904 (ve věku 63 let)
Vrchlabí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Vrchlabí
Povolánípodnikatel
ChoťAnna Peterová (roz. Košťálová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ignác Theodor Petera (31. července 1840 Pecka – 20. června 1904 Vrchlabí) byl český sedlář a podnikatel, výrobce a majitel továrny na produkci kočárů, saní a povozů ve Vrchlabí. Po jeho smrti se podnik První severočeská továrna letadel, karoserií a vozidel, Petera a synové, Vrchlabí zaměřil na výrobu automobilových karosérií, po poválečném znárodnění se stal součástí automobilky AZNP.

Život

Automobil libereckého závodu RAF, pro který firma Petera také od roku 1908 vyráběla karoserie
Peterův dům ve Vrchlabí
Bývalá karosárna ve Vrchlabí

Mládí

Narodil se v městečku Pecka nedaleko Jičína. Roku 1862 odešel do Vrchlabí pracovat jako učeň do sedlářství Petera Ettela, ve městě se následně na trvalo usídlil. Oženil se zde s Annou Košťálovou z Dolní Branné.

Podnikatel

Roku 1864 založil Ignác Petera vlastní firmu Ignác Theodor Petera s dílnou vyrábějící různé typy koněspřežných vozů, stejně jako sedel a dalšího zboží určeného pro koňskou dopravu, ale také saní nebo trakařů. Sám v ní aktivně konstrukčně pracoval. Úspěch Peterova podniku zajistil jeho další růst a rozšiřování výroby. Závod postupně přešel ze zakázkové výroby na produkci jednotlivých modelů, zejména moderním a pohodlným osobním kočárům. Jako obytný objekt a také technické a administrativní zázemí nechal Petera vystavět na Kozím plácku (náměstí Míru) v centru města honosný neorenesanční dům, na jehož dvoře se nacházely dílny.

Tzv. Peterův dům byl později vyhlášen kulturní památkou.

Náhlé úmrtí

Ignác Petera zemřel náhle na akutní zápal plic 20. června 1904 ve Vrchlabí. Tělo bylo pak uloženo v rodinné hrobce na místním městském hřbitově.

Petera a synové

Po otcově smrti převzali řízení firmy synové Theodor, Josef a Robert. Výroba byla ve stejném roce přesunuta do nového továrního areálu. Podnik nadále prosperoval, roku 1908 pak továrna vyrobila svou první automobilovou karoserii, na vůz z automobilky RAF (Reichenberger Automobilfabrik) z Liberce. Značka Petera se pak s nástupem automobilismu prosadila především výrobou karosérií, jeden z vyrobených kusů byl vyroben speciálně pro císaře Františka Josefa I. V období první republiky patřila karosárna Petera a synové mezi tři nejlepší v Československu, spolu vysokomýtským Sodomkou a strašnickou karosárnou O. Uhlík. V březnu 1946 byl podnik znárodněn a začleněn do nově vzniklých AZNP jako závod Vrchlabí. [1]

Rodinný život

Ignác Theodor Petera se oženil s Annou, rozenou Košťálovou, počali spolu celkem devět dětí. Tři nejstarší synové Theodor, Josef a Robert, a následně jejich potomci, se v následujících desetiletích zapojovali do činnosti v karosárně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KRÁLÍK, Jan. Škoda 1203. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 136 s. ISBN 978-80-247-3383-8. S. 33. 

Externí odkazy