V tomto článku se ponoříme do Ideální plyn, což je dnes velmi důležité téma. Ideální plyn je bod zájmu, který zaujal odborníky, akademiky i širokou veřejnost díky svému vlivu na různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy a vyčerpávajícího zkoumání jeho různých aspektů se snažíme lépe porozumět důsledkům Ideální plyn v dnešním světě. Dále budeme zkoumat jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech, abychom nabídli komplexní vizi, která obohatí debatu o tomto tématu. Ideální plyn je bezpochyby téma, které vzbuzuje velký zájem a kontroverze, takže je nezbytné se mu věnovat s takovou vážností a hloubkou, jakou si zaslouží.
Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
Částice takového plynu musejí splňovat následující podmínky:[1][2][3]
Důsledkem těchto podmínek je dokonalá stlačitelnost a dokonalá tekutost ideálního plynu.
Skutečné plyny téměř vyhovují podmínkám ideálního plynu v omezeném rozsahu kolem teploty 0 °C a tlaku 101 325 Pa (tzn. za normálních podmínek). Reálné plyny se vlastnostem ideálního plynu přibližují při dostatečně vysoké teplotě a nízkém tlaku.
Ideální plyn se používá ke zjednodušenému zkoumání vlastností a chování plynů při mechanických a termodynamických dějích. Pro termodynamické děje v plynech platí stavová rovnice ideálního plynu:
kde je tlak plynu, je objem, celkový počet částic plynu, termodynamická teplota a Boltzmannova konstanta.
Průměrná kinetická energie jedné částice ideálního plynu je podle ekvipartičního principu přímo úměrná teplotě:
Tuto energii lze vyjádřit rovněž pomocí střední kvadratické rychlosti částic:
kde je hmotnost jedné částice.
Tlak ideálního plynu lze vyjádřit pomocí základní rovnice:
kde je objem nádoby a je hustota plynu.
Z uvedených vztahů lze určit celkovou vnitřní energii ideálního plynu, která odpovídá úhrnné kinetické energii částic: