V současnosti se Ida Babenberská stalo tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost široké veřejnosti. Relevance Ida Babenberská vyvolala debatu, která sahá od politické a sociální sféry až po každodenní konverzace. Po desetiletí byl Ida Babenberská předmětem studia a výzkumu v různých oblastech znalostí, což dalo vzniknout rozsáhlým nashromážděným poznatkům o jeho významu a dopadu na moderní společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ida Babenberská a jeho vliv na náš každodenní život, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho budoucí důsledky.
| Ida Babenberská | |
|---|---|
| Narození | 11. století |
| Choť | Litold Znojemský |
| Děti | Konrád II. Znojemský |
| Rodiče | Leopold II. Babenberský a Ida z Formbachu |
| Rod | Babenberkové |
| Příbuzní | Leopold III. Babenberský, Helbirga Babenberská a Alžběta Babenberská (sourozenci) Helena Znojemská a Konrád II. Český[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ida Babenberská († 24. dubna neznámého roku) byla manželka Litolda Znojemského a matka jeho nástupce Konráda II.
Ida byla dcera markraběte bavorské východní (rakouské) marky Leopolda II. a sestra Leopolda III., její sestra Helbirga Babenberská byla manželkou Bořivoje II. a stala se českou kněžnou. Velkolepá svatba její sestry s Bořivojem se konala ve Znojmě pod patronací knížete Břetislava II. 18. října 1100. Idin manžel Litold byl ale ze svatby vyhnán a uchýlil se na hrad Raabs.
V roce 1101 vpadl Litoldův bratr Oldřich Brněnský do Čech, k bitvě Malína s novým knížetem Bořivojem II. ale nedošlo, čeští velmoži Oldřicha nepodpořili. Vojsko Litolda a Oldřicha složené z německých spojenců se rozprchlo. Bratři se ovšem mohli vrátit do svých údělů. Na zisk pražského knížecího stolce nejspíš rezignovali a snad proti Bořivojovi II. podporovali olomouckého údělníka Svatopluka.
Konrád II. Znojemský byl zřejmě jediným přeživším dítětem Litolda a Idy.