Hynek Fiedler

Dnes se chceme věnovat velmi důležitému tématu: Hynek Fiedler. Jde o téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskuse, a proto jsme se rozhodli věnovat mu celý článek, abychom jej analyzovali do hloubky. Hynek Fiedler je téma, které ovlivnilo velké množství lidí po celém světě, protože má důsledky v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Hynek Fiedler, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a možná řešení. Doufáme, že tento článek bude pro naše čtenáře velmi užitečný a poskytne jim větší jasnost a porozumění o Hynek Fiedler.

Hynek Fiedler
Narození22. srpna 1836
Dvůr Králové nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. února 1870 (ve věku 33 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze (1854–1858)
Akademie výtvarných umění ve Vídni (1858–1862)
Povolánímalíř a fotograf
Manžel(ka)Anna Fiedlerová
DětiJosef Fiedler syn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Rub černobílé vizitkové fotografie Hynka Fidlera, karton

Hynek Fiedler, křtěný Ignác František Jan (22. srpna 1836 Dvůr Králové nad Labem[1] – 24. února 1870 Praha[2]), byl český malíř a portrétní fotograf.

Životopis

Narodil se 22. srpna 1836 ve Dvoře Králové v rodině krupaře Antona Fiedlera a jeho ženy Anny rozené Holubové.[1] Od roku 1854 studoval v Praze na malířské akademii a v letech 1858–1862 pokračoval ve studiu na akademii ve Vídni. Od roku 1863 byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy. Začínal jako malíř portrétista a později se věnoval i portrétní fotografii. Fotografické vzdělání získal u profesora Julia Schnause v Jeně.

V září roku 1863 zahájil[3] v Písku své podnikatelské aktivity společně s kolegou z akademie Adolfem Pechem[4], ale asi po půl roce svou fotografickou práci přerušil. Následně se oženil s Annou, roz. Junkovou a odešel do Prahy, kde bydlel na Václavském náměstí v čp. 784, kde od května 1864 provozoval fotoateliér jeho bývalý společník z Písku A. Pech. Zprvu u něj Fiedler pracoval, později živnost převzal a A. Pech v ateliéru po tři roky působil jako zaměstnanec. Malbou kulis se v ateliéru údajně zabýval dekoratér Jan Duchoslav a od roku 1866 zde byl zaměstnán po čtyři roky Jan Mulač.

Úspěšně rozvíjející se živnost přerušil náhlý skon[2] Hynka Fiedlera, po jeho smrti vedla ateliér od 1870 vdova Anna Fiedlerová. Od roku 1919, kdy Anna Fiedlerová zemřela, v rodinné tradici pokračoval jejich nejstarší syn Josef.

Galerie

  • Leda následovaná labutěmi a Amorem (1858)
    Leda následovaná labutěmi a Amorem (1858)
  • Dvůr Králové nad Labem, Hankův dům, opona „Pohled na město a jeho pamětihodnosti“; Hynek Fiedler a Václav Hanibal, (kol. 1872)
    Dvůr Králové nad Labem, Hankův dům, opona „Pohled na město a jeho pamětihodnosti“; Hynek Fiedler a Václav Hanibal, (kol. 1872)
  • Portrét jednoho z dětí Hynka a Anny Fiedlerových
    Portrét jednoho z dětí Hynka a Anny Fiedlerových
  • Alois Bubák (kolem 1860–1869)
    Alois Bubák (kolem 1860–1869)
  • Otilie Sklenářová-Malá
    Otilie Sklenářová-Malá
  • J. E. Vávra jako sokol (kolem 1865), vizitka
    J. E. Vávra jako sokol (kolem 1865), vizitka
  • Emilie Bubeníčková (1840–1920) civilní fotografie: vizitka (kol. 1865)
    Emilie Bubeníčková (1840–1920) civilní fotografie: vizitka (kol. 1865)
  • Portrét herečky Marie Pospíšilové
    Portrét herečky Marie Pospíšilové

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1835–1847 ve Dvoře Králové nad Labem, sign. 35–10, ukn. 1884, str.15. Dostupné online
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Hynka Fiedlera farnosti při kostele Panny Marie Sěžné na Novém Městě pražském
  3. ↑ Inzerát o otevření fotografického atelieru v Písku, Otavan 1863, Ročník 1, 25.09.1863, Číslo 18 str.144. kramerius.cbvk.cz:8080 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03. 
  4. ↑ bratr Elišky Krásnohorské

Literatura

  • 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního)
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
    • Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha

Externí odkazy