V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hydroizolace a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho historických počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat různé aspekty, které činí Hydroizolace tématem zájmu široké škály lidí. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme zkoumat ekonomické, sociální, kulturní a politické důsledky Hydroizolace s cílem porozumět jeho vlivu na současný svět. Stejně tak se ponoříme do debat a kontroverzí, které se kolem tohoto tématu objevily, zvážíme různé pohledy a názory, abychom nabídli úplný přehled o jeho důležitosti. Připojte se k nám na této prohlídce Hydroizolace a objevte její význam ještě dnes!
Hydroizolace je druh izolace zabraňující nežádoucímu průniku vody. Používá se ve stavebnictví, ale také například v oděvním průmyslu. Tvoří ji souvislá, neprodyšná vrstva tvořená různými voděodolnými materiály. Ve stavebnictví je běžně používána vedle tepelné a zvukové izolace. Hydroizolace chrání stavby před vodou podzemní, povrchovou, stékající, tlakovou a gravitační, vodou ve formě vodní páry, ale i před radonem a metanem.[1] Zabraňuje tak pronikání vody a vlhkosti do konstrukcí a interiéru, což by mohlo vyvolat korozi, vznik plísní i celkové zhoršení obyvatelnosti prostorů.[2]
Používá se v místech, kde by průnik vody působil poškozování konstrukcí a vlhkost uvnitř stavby, např.:
Hydroizolace se také používá k zabránění nežádoucímu úniku vody z nádrží, např. bazénů, septiků, průmyslových nádrží apod.
Dělení hydroizolace dle použitého materiálu (používají se také kombinace):[3]
V blízkosti prvků izolace se často nachází drenáže, které se starají o odvod vody. Mezi ně se počítají vsakovací tunely, žlaby, trubky či ukončovací lišty pro nopové fólie.[2] Součástí hydroizolací jsou i ochranné vrstvy, která musí chránit hydroizolaci před poškozením. Mezi ně patří syntetické či profilované (nopové) fólie, tepelné izolace, deskové materiály na syntetické bázi (belar, desky z lisované pryže) nebo silikátové vrstvy.