V dnešním světě je Hydrogenuhličitan vápenatý tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Hydrogenuhličitan vápenatý se stal středem zájmu výzkumníků, odborníků i nadšenců. Od svého vzniku až po budoucí důsledky Hydrogenuhličitan vápenatý vyvolal debaty, kontroverze a úvahy, díky nimž se stal jedním z nejdůležitějších témat současnosti. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Hydrogenuhličitan vápenatý s cílem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto významné téma.
Hydrogenuhličitan vápenatý | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | Hydrogenuhličitan vápenatý |
Sumární vzorec | Ca(HCO3)2 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 3983-19-5 |
InChI | InChI=1/2CH2O3.Ca/c2*2-1(3)4;/h2*(H2,2,3,4);/q;;+2/p-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 162,114 64 g/mol |
Rozpustnost ve vodě | 16,2 g/100 ml (0 °C) 16,6 g/100 ml (20 °C) 17,5 g/100 ml (60 °C) 18,4 g/100 ml (100 °C)[1] |
Bezpečnost | |
R-věty | R36 |
Teplota vznícení | Nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) je kyselá sůl kyseliny uhličité.
Hydrogenuhličitan vápenatý a hydrogenuhličitan hořečnatý jsou podstatou dočasné tvrdosti vody. Při zvýšené teplotě dochází k jeho rozkladu a na dně nádob se vylučuje uhličitan vápenatý.
Hydrogenuhličitan vápenatý vzniká v přírodě působením vody a oxidu uhličitého na horniny tvořené uhličitanem vápenatým (např. vápenec) podle reakce:
Následným zpětným rozkladem hydrogenuhličitanu vápenatého na oxid uhličitý, vodu a uhličitan vápenatý vznikají krápníky (krasové jevy).