Význam Husův sbor (Prostějov) v moderní společnosti je nepopiratelný. Od starověku je Husův sbor (Prostějov) opakujícím se tématem v kolektivním vědomí lidstva. Jeho vliv pokrývá více aspektů, od osobní až po veřejnou sféru. V současné době je Husův sbor (Prostějov) nadále předmětem debat a analýz v různých oblastech znalostí. V průběhu historie byl Husův sbor (Prostějov) zdrojem inspirace, konfliktů a sociálních změn. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Husův sbor (Prostějov) a jeho dopad na naše životy.
Husův sbor | |
---|---|
![]() Husův sbor v Prostějov | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°28′18,52″ s. š., 17°6′50,07″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Církev československá husitská |
Diecéze | brněnská |
Vikariát | Brno |
Současný majitel | Náboženská obec Církve československé husitské v Prostějově |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1904 |
Další informace | |
Adresa | Prostějov, ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husův sbor je funkcionalistický kostel Církve československé husitské v Prostějově. Původně býval synagogou, ale roku 1946 jej židovská obec prodala CČSH a byl přestavěn na křesťanský chrám.
V roce 1904 na dnešním Husserlově náměstí stávala Nová synagoga, která vznikla na základech starší Staré synagogy ze 17. století poblíž modlitebny Bejt-ha Midraš. Během 2. světové války ji nacisté úředně zavřeli, vydrancovali a změnili na skladiště. Po válce budovu odkoupila CČSH [1] a v letech 1946–1949 ji nechala přestavět podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa.[2]