Hugo Sotil

V článku Hugo Sotil prozkoumáme a ponoříme se do všech aspektů souvisejících s tímto tématem, které je dnes tak aktuální. Od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na společnost a jeho význam v současném prostředí. Budeme analyzovat různé pohledy a názory na Hugo Sotil, stejně jako jeho vliv na kulturu, ekonomiku a politiku. Podobně se budeme věnovat výzvám, kterým Hugo Sotil v současnosti čelí, a jejich možným řešením. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Hugo Sotil s cílem poskytnout našim čtenářům hluboké a obohacující pochopení tohoto vzrušujícího tématu.

Hugo Sotil
Osobní informace
Datum narození18. května 1949
Místo narozeníIca, Peru
Datum úmrtí30. prosince 2024 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíLima
Výška169 cm
PřezdívkaEl Cholo
Klubové informace
Poziceútočník
Profesionální kluby
Roky Klub
1969–1973
1973–1977
1977–1978
1979–1980
1981–1983
1984		 Peru Deportivo Municipal
Španělsko FC Barcelona
Peru Alianza Lima
Kolumbie Independiente Medellín
Peru Deportivo Municipal
Peru Los Espartanos de Pacasmayo
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1970–1978 Peru 62 (18)
Úspěchy
Copa América
Zlatá medaile 1975 Peru
Další informace
Povolánífotbalista a herec
DětiJohan Sotil
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Alejandro Sotil Yerén (18. května 1949 Ica – 30. prosince 2024)[1] byl peruánský fotbalista. Hrával v útoku nebo na pozici ofenzivního záložníka. Vynikal brilantní míčovou technikou, svůj talent však plně nevyužil vinou nedisciplinovanosti, která mu vynesla srovnávání s Georgem Bestem.[2]

Narodil se v Ice v rodině s indiánskými kořeny a vyrůstal v chudinské čtvrti Limy. Začínal v klubu Deportivo Municipal, jemuž v roce 1968 pomohl k postupu do nejvyšší soutěže, když byl nejlepším druholigovým střelcem. V roce 1970 debutoval v reprezentaci a byl nominován na mistrovství světa ve fotbale 1970, kde Peruánci obsadili sedmé místo. V roce 1973 přestoupil do Barcelony, kde hrál jako první Jihoameričan s desítkou na dresu, vytvořil útočné duo s Johanem Cruijffem a přispěl k ligovému titulu Blaugranas v roce 1974.[3] V letech 1973 a 1974 byl zvolen peruánským fotbalistou roku.

Byl v peruánském týmu, který vyhrál turnaj Copa América 1975. Barcelona nechtěla Sotila uvolnit, proto přijel až na finálový zápas proti Kolumbii, v němž vstřelil rozhodující branku.[4] V té době však Sotil vypadl ze základní sestavy Barcelony; důvodem byl jak příchod Johana Neeskense (do soutěžního zápasu podle tehdejších pravidel mohli nastoupit pouze dva hráči, kteří neměli španělské občanství), tak i stále častější Sotilovy alkoholické excesy.[5]

V roce 1977 se vrátil do vlasti a získal s klubem Alianza Lima titul v letech 1977 a 1978. Hrál na mistrovství světa ve fotbale 1978, avšak vinou zranění nepodal optimální výkon. Po šampionátu přestoupil do kolumbijského Independiente Medellín, končil v klubu Los Espartanos de Pacasmayo, s nímž získal v roce 1984 peruánský pohár.

Byl známý pod přezdívkou El Cholo (Míšenec). Režisér Bernardo Batievsky o něm v roce 1972 natočil stejnojmenný film, v němž hrál Sotil hlavní roli.[6]

Reference

  1. ↑ SANDERSON, Tom. FC Barcelona Legend Dies On Cusp Of 2025. Forbes . 2024-12-30 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Metropoli Dostupné online
  3. ↑ BBVA Dostupné online
  4. ↑ TyC Sports Dostupné online
  5. ↑ El Heraldo Dostupné online
  6. ↑ Retina Latina Dostupné online


Externí odkazy

Zlatá medaile Copa América 1975 – Peru Peru Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér