V kontextu Hucín je stále aktuálnější zabývat se důležitostí a relevanci tohoto tématu. Hucín již dlouhou dobu přitahuje pozornost lidí z různých oborů, vyvolává vášnivé diskuse a dokonce i kontroverze. Od svých počátků až po současnost má Hucín významný dopad v různých sektorech a ovlivňuje nejen způsob, jakým lidé myslí a jednají, ale také politiku, ekonomiku a společnost jako celek. To je důvod, proč je klíčové plně prozkoumat všechny aspekty Hucín, pochopit jeho skutečný rozsah a vliv v dnešním světě.
Hucín | |
---|---|
Hucín – kostel, v popředí památník obětem světových válek a pomník Sándora Petőfiho | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°33′52″ s. š., 20°17′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 221 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Revúca |
![]() ![]() Hucín | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,6 km² |
Počet obyvatel | 939 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 74,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | Obec |
Vznik | 1327 |
Oficiální web | www |
obechucin | |
Telefonní předvolba | 058 |
PSČ | 049 13 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RA |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hucín (maďarsky Gice) je obec na Slovensku v okrese Revúca. Obec leží ve východní části Slovenského krasu v údolí řeky Muráň.
Osídlení vzniklo již ve 12. - 13. století, ale první písemná zmínka o obci (pod názvem Gyuche) je z roku 1327. V novověku obec patřila více zemanským rodinám (Szentmiklóssy, Dancs, Fáy, Madarassy, Szilassy). Obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, pálením vápna, hrnčířstvím a výrobou dýmek. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska, poté Československa; v letech 1938-45 byla kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska.
Při sčítání lidu v roce 2011 žilo v Hucíně 877 obyvatel, z toho 391 Romů, 235 Slováků, 167 Maďarů a pět Čechů. 79 obyvatel nepodalo žádné informace.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hucín na slovenské Wikipedii a Hucín na německé Wikipedii.