V dnešním světě je Hrad s plášťovou zdí zajímavé téma, které vzbuzuje zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Ať už pro svou dnešní relevanci, svůj dopad na společnost nebo svou historickou důležitost, Hrad s plášťovou zdí zaujal představivost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v akademických nebo vědeckých oblastech je Hrad s plášťovou zdí i nadále tématem neustálého studia a zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Hrad s plášťovou zdí, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Prozkoumáme také různé pohledy na Hrad s plášťovou zdí a zdůrazníme jeho důležitost a relevanci v různých oblastech studia a praxe.
Hrad s plášťovou zdí (Mantelmauerburg[1]) je hrad, který nemá žádnou velkou hlavní věž (např. bergfrit nebo donjon). Základ obrany hradu tvořila mohutná a vysoká obvodová hradba (plášťová zeď) s ochozem, který umožňoval plynulý pohyb obránců. Za touto hradbou byly všechny ostatní objekty hradu. Součástí obvodové hradby mohla být branská věž.
V Čechách se hrady tohoto typu se stavěly od druhé poloviny 13. století (Lanšperk) do 14. století (Opárno). Hrady s plášťovou zdí byly charakteristické pro Dolní Rakousy, Moravu a Slezsko, odkud se rozšířily zejména do východních Čech a na Slovensko.[2]
Na Slovensku se hrady s plášťovou zdí stavěly jako úsporný typ hradu od konce 13. století.[3]