Housecká vrchovina
V tomto článku budeme hovořit o Housecká vrchovina, tématu, které dnes vyvolalo velký zájem. Z různých úhlů pohledu se Housecká vrchovina stal ústředním bodem diskusí, debat a úvah. Jeho význam přesahuje různé oblasti a má dopad na společnost, kulturu a politiku. Housecká vrchovina upoutal pozornost odborníků, výzkumníků, akademiků a profesionálů, kteří věnovali čas a úsilí pochopení jeho důležitosti a dopadu. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme proniknout hlouběji do různých aspektů obklopujících Housecká vrchovina a poskytneme podrobnou analýzu, která našim čtenářům umožní pochopit jeho složitost a význam.
| Housecká vrchovina | |
|---|---|
 Hrad Jestřebí a Maršovický vrch od Puchavce | |
| Nejvyšší bod | 507 m n. m. (Vrátenská hora) |
| Nadřazená jednotka | Polomené hory |
| Sousední jednotky | Kokořínská vrchovina, Dubská pahorkatina, Jestřebská kotlina, Bezdězská vrchovina, Jizerská tabule |
| Podřazené jednotky | Maršovická část, Beškovská část, Blatecká část, Libovická část, Bezdědická část |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | pískovec, vulkanity |
| Povodí | Liběchovka, Pšovka, Robečský potok |
| Souřadnice | 50°29′28″ s. š., 14°38′20″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Housecká vrchovina je vrchovina a geomorfologický podokrsek ve východní části Polomených hor. Území je součástí okresu Česká Lípa v Libereckém kraji a okresů Mělník a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Na části území podokrsku je vyhlášena CHKO Kokořínsko.
Geomorfologické členění
Podokrsek Housecká vrchovina náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina a okrsku Polomené hory, dále se člení na pět geomorfologických částí (Maršovická část, Beškovská část, Blatecká část, Libovická část, Bezdědická část).[1]
Sousední jednotky
Housecká vrchovina sousedí s v rámci Polomených hor s Dubskou pahorkatinou na severozápadě a s Kokořínskou vrchovinou na jihozápadě. Na východě sousedí s Jestřebskou kotlinou a Bezdězskou vrchovinou, na jihu s Jizerskou tabulí.[1]
Nejvyšší vrcholy
- Vrátenská hora, 507 m
- Maršovický vrch, 499 m
- Špičák, 483 m
- Druclík, 481 m
- Berkovský vrch, 481 m
- Lípový kopec, 479 m
- Velký beškovský vrch, 475 m
- Šedina, 473 m
- Korecký vrch, 465 m
Nejvyšším vrcholem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora. I další vrchy jsou poměrně vysoké. Zvláštní skupinu tvoří Housecké vrchy v okolí hradu Houska.
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.